Milí kamarádi,
konečně nastal den, kdy jsme si mohli vybrat dárek, který jsme od vás dostali k naší společné svatbě. Ráno to bylo krušné…
Sraz jsme měli v sedm hodin ráno v Sobotce asi 20 km směrem na Jičín z Mladé Boleslavi. Snažili jsme se letět nad Ploučkou, ale neprošlo to kvůli velkému množství lesů okolo a protože se balón nedá příliš řídit, tak by třeba nebylo kde přistát. Vstávali jsme v pět !! a budili rozespalou Elišku, která koukala jak vyvoraná myška co to zas ty rodiče vyváděj. Hája se Zuzkou jeli s Pulečkem a Eliškou (Velkou :o) Balón jsme nafoukli studeným vzduchem pomocí větráku a začali napouštět horkým vzduchem… Překvapilo mne, jak moc je to veliká věc :o) Pak už jsme jen potichu stoupali a jen občas zasyčel plamen z bomb které byly všude okol nás v koši. Pán, který s námi letěl byl pilot který létá spíš závody, takže jsme nalétávali na zámek Humprecht tak, že jsme ho míjeli doslova o metry. Postupně opadl podvědomý strach z výšek a kochali jsme se výhledy na krajinu. Zespodu od doprovodných aut na nás mávali Elišky s Pulcem. Po hodině dvacet letu jsme „vyklesali“ až k vybranému poli a celkem velice pohodlně přistáli. Byli jsme pokřtěni na barony z Huprechtu a museli slíbit, že až příště poletíme, necháme se dobrovolně vyhodit, bude li to „nutné“. (Celí nebo po kouskách)
Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v pálenici pro meruňkovici a v Dětenicích ve středověké krčmě.
Chtěl bych tímto za nás čtyři poděkovat nejen Pulečkovi s Eliškou, kteří museli kvůli nám vstávat, ale hlavně Vám všem (a že Vás bylo) od kterých jsme tento dárek dostali!
Mára
Přidávám pár fotek, zatím jen z digiťáku:
