Jak už to tak bývá, sešli jsme se v pátek s batohy a koly u Hlavního nádraží. Bylo nás hrozně moc, ale i tak se všechna kola a všechny batohy vešly do auta. Sešli se Draco, Wabluška i Skarabíci a navíc organizátoři od Bobříků a dohromady nás bylo asi 40. Za nás reprezentovali Noemi, Míša, Bára, Filip, Matěj, Leon, Želvák, Pípáček a Káťa to jistila bez kola ze základny.
Cesta nezačala moc dobře, protože rychlík nabral 40 minut zpoždění jen na nádraží, a tak nás poslali do jiného vlaku, který ale stejně přípoj v Děčíně nestihl. Jeli jsme tak jiným vlakem jen kousek a zbytek cesty na kolech, které nám dovezli. Jedno auto jelo vepředu a blikalo, druhé na konci s majáčkem a mezi nimy spoustu cyklistů s blikačkami, světýlky a čelovkami. Myslím, že ten, kdo nás viděl, z toho musel mít dost zvláštní zážitek. Všichni se dopravili bez potíží do chaty a začalo rozdělování závodních skupinek – 2 děti+2 dospělí. Dostali jsme ještě instrukce, jak bude závod probíhat a šli spát.
Sobota byla celá závodní. Dostali jsme spousty vědomostních testů, úkolů na cestu a na výběr mezi 20 možnými stanovišti, která jsme mohli objet. Bylo krásně, skoro až moc. Holky vypily svoje lahve na vodu hned v prvních dvou kopcích. Ale jinak cesta ubíhala pěkně. Trefovali jsme se na cíl, jezdili polepu na vodě a zkoušeli přemluvit kolemdoucí, že nám chtějí nakreslit slona. I oběd jsme v tom závodním tempu zvládli a když jsme se v šest blížili zpět k chatě, abychom stihli ještě upéct štrůdl ( byl za 40 bodů!!), byli jsme už dost unavení. Sesunuli jsme se k ohni a opékali buřtíky. Děti jak se ukázalo asi tak unavené nebyly, protože jen co se najedly, začaly vymýšlet spoustu běhacích her a blby tak dlouho, až jsme je museli poslat spát. ( Tak to je verze pro ně, ale vymyslely super odrazový můstek a dospělí si to taky chtěli zkusit, ale styděli se před dětmi).
V neděli ráno jsme hned po snídani plnili jízdu zručnosti. Slalom, jízda přes houpačku a po lávce, sešup z kopce a jízda mezi lany. To všechno nejlépe bez padání, dotýkání se země a v nejrychlejším čase! Všichni se bavili na účet těch, kdo zrovna jeli, ale taky dost povzbuzovali. Nejrychleji to zvládnul Jirka. Pak byl čas na oběd a uklízeli jsme a čekali, až se sečtou všechny body a bude znám výtěz. Mezitím se Filip nechal kousnout od psa a tak bylo i o zábavu postaráno.
Ale všechno dobře dopadlo. Snědli jsme výhercům dort, rozebrali ceny a utíkali na vlak. Tentokrát jel tak, jak měl a u nádraží jsme se sešli i se sešitým Filipem. Děkujeme organizátorům za spoustu srandy a těšíme se na příště! f
otky najdete na Petrových stránkách : http://peve.rajce.idnes.cz/BOBR_TROPHY_2011/