Sázavka starších 6.–8. 2. 2026

Byli tu: Martin, Matěj, Gabík, Ezra, Fandáč, Ctibor, Paštika, Dorian, Vávra, Angrešt, Anička, Briket, Neda, Fanča, Bártek, Vojta, Jakub, Fred, Téďa, Muffin

Fotky na Zoneramě

V pátek jsme se dle lístečku v 17:10 sešli (až na Freda) na Hlaváku, ale ouha! Vlak jel v 17:04! Tak jsme necelou hodinu čekali na další, v průběhu čehož přišel Fred nejen s 90 rohlíky z Billy. Jeli jsme bez přestupů asi hodinu a tři čtvrtě do Světlé nad Sázavou, kde nám výpravčí půjčil svoji čapku. Vydali jsme se už skoro v noci asi 7 km k chatě přes traverzy, kde jsme se postupně bez pádů všichni dostali na druhou stranu. Dorazili jsme asi v půl desáté docela zabahnění (zrovna roztál sníh). Okolo půl jedenácté jsme šli spát.

V sobotu jsme se ráno všichni probudili a dali si k snídani každý asi 10 půlek rohlíků, v troubě do křupava rozpečených, s Lotuskovou pomazánkou, lepší Nutellou nebo domácí česnekovou pomazánkou.
Po snídani jsme měli v plánu hrát lakros a pak jít na výlet, leč nakonec jsme stihli jenom lakros. Skoro všichni skončili s mokrým a zabahněným oblečením, ale při hraní nám to nevadilo.
Zabahnění jsme se vrátili k obědu – cizrně na kari. Po obědě následoval poledňák: někdo hrál Magicy (párty box!), někdo na kytaru, někdo spal a někdo myl nádobí. Po poledňáku jsme se shromáždili a rozdělili do tří gild (začali jsme hrát Dračí dlabanec, též trefně zvaný Dračí žumpa, což je skarabícká variace Dračí hlídky/doupěte). K večeři byly bramborové knedlíky, do nichž každý dal náplň, kterou přivezl. Knedlíky (každý měl dvě koule) jsme si mohli sníst sami nebo ho dát do gamblu, z nějž si každý vylosoval náhodný. Po večeři jsme dohráli Žumpu/Dlabanec a v půl dvanácté šli spát.

V neděli jsme si ke snídani dali jáhlovou kaši s broskvemi, dobalili se a až do oběda si hráli, vařili oběd nebo dělali dřevo. K obědu byla polévková hmota z toho, co každý přinesl (hmota proto, že jsme toho přivezli tolik, že nebylo místo na vodu). Douklidili jsme a vyrazili do Sázavky na vlak, který jede v půl čtvrté.

Zapsali: Ezra s Fredem

Celočtrnáctkovské bruslení 17. 1. 2026

Byli tu: Tóňa, Josí, Neda, Martin, Matěj, Limeta, Gabík, Fanda, Fanča, Ezra, Dorian, Ctibor, Briket, Bártek, Angrešt, Kuba, Deborka, Ježek, Doubí, Milan, Vojta, Filip

Fotky na Zoneramě

Již podruhé (tedy už tradičně) se celá Čtrnáctka sešla, aby si užila mrazu na ledovém stadionu. A jako pokrok od minulého roku jsme tentokrát měli celý stadion pro sebe.

Veřejně méně známá informace je, že zatímco většina skarabíků bruslila, tak pár vedoucích v klubovně pilně šilo nové týpí. Samozřejmě nemohly chybět palačinky ke snídani…

Zimní táboření v Cetenově 27. 12. 2025 – 3. 1. 2026 

Na Zoneramě najdete spoustu super fotek vytříděných z ještě mnohem větší spousty.

Muffin, Téďa, Deborka, Fred, Myšák, Jakub, Vojta, Maruška, Briket, Bárt, Vávra + Nela s Alešem (Beranovic rodiče) tábořili o vánočních prázdninách u Beranů na louce pod Hrubým Lesnovem (částí Cetenova) v údolí Zábrdky poblíž Pinky, ničím nerušeni a v ústranní civilizace si užívajíce prázdniny. Berani spali u sebe v týpku, zbytek spal ve staré táborové marotce, takže ještě výrazně menším týpí, díky svému umu se do něj však i s četnými návštěvami ze strany Beranů nádherně vešli.

Zejména udatná trojka Bártek, Vojta a Fred vyrážela s oblibou počasí navzdor na dlouhé výlety do okolí prozkoumat zimní krajinu okolí tábora i skarabíckého tábora samotného a probrat všechna možná i nemožná témata. Opomenout však nesmíme ani trojici Myšák, Fred a Téďa, kteří se nebáli únavy, bolavých nohou ani pozdní večeře a kolem druhé hodiny odpolední vyrazili na 19km trasu za zdoláním Stohánku.

Život není však jen o chození, a tak zmiňme i další hrdiny: Deborku s Jakubem, již si přivezli kytaru, Muffina, jenž housle, a Myšáka s Téďou, kteří flétny, a dohromady nám nádherně hráli; Jakuba, Téďu a Bártka, kteří nám po večerech vyprávěli úžasná dobrodružství pro hraní Dračí žumpy (naše hra inspirovaná Dračí hlídkou, tedy propracovanějším dračákem se spoustou kostek a papírů; někteří tu naši hru nenazývají Žumpou, nýbrž Dlabancem, název Žumpa je však výstižnější, pročež se většinově uchytil); pochvalu zasluhují taktéž všichni, kdo nám uvařili nějaké mňamkózní jídlo (ať už Briketovy a Maruščiny fazole, Téďův bulgur? s červenou, Muffinovy bohaté špízy – mj. s batáty, kuřecím a játry –, Deborčiny noky se špenátem nebo Vojtovy halušky se zelím a bryndzou a všechny snídaně taky byly super) a ti, co uvařili dvě (na  Fredovu obědovečeři víceméně identickou s Vojtovou, jen ne tak dokonalou, se kvůli početní chybě nedostalo), pak zasluhují pochvalu dvojnásob; dále bychom mohli ocenit pilné stromokáceče a polínkotvořiče, jakož samozřejmě i Deborku s Maruškou, jež v mezičase ze zbytků kaše tvořily delikátní placky či hady; a speciální ocenění si ještě zasluhuje Deborka, že i přes největší prokouření plic (v týpku strávila ze všech nepochybně nejdelší dobu) v relativním zdraví přežila a nepropadla trudomyslnosti, naopak. Výjimečné ocenění si pak zasluhuje Muffinova maminka, přivezší nám týpko, lining, kotlíky a jistě ještě něco, cestou na Šumavu, stejně jako Berani, kteří nám zase tohle všechno odvezli autem zpátky. A na konci se ještě vyznamenali Muffin, Fred a Jakub, kteří do klubovny odvlekli věci od Beranů a následně týpko sušili a vysušovali igelity plné vody ze zbytků sněhu a ledu.

Zapsal Fred

Vánočka 5.–17. 12. 2025

Byli tu: Bártek, Fanča, Neda, Briket, Tonda, Anička, Angrešt, Vávra, Dorian, Matěj, Ctibor, Fandač, Limeta. Ezra, Julián, Vlče, Josí, Bageta, Heda, Marika, Muffin, Danča, Téďa, Debí, Mýval, Kuba, Ježek, Fred, Doubravka, Myš, Jakub, Milan, Liška, Vojta, Filip, Diviš, Maruška

Fotky najdete tady

Zapsali: Briket, Dorian (editoval Muffin)

Na výpravu byl sraz na nádraží v Holešovicích, kde jsme nasedli do autobusu, který nás dovezl do Litvínova. Tam jsme šli po cyklostezce do Skautské klubovny, kde jsme si dali večeři a šli jsme spát.
Ráno jsme se vzbudili a šli si dát snídani, ke které byla vánočka a tradiční vánočka s hráškem (čočkou). Potom jsme šli na procházku, kde byly dva úkoly: 1.: Najít smrkovou větev na zdobení. 2.: Ozdobit stromeček pro zvířátka. Bohužel plynové masky jsme nechali doma. Cestou jsme potkali slepice a potom se vrátili do skautské klubovny, kde byl oběd, ke kterému byla polívka (vývar s pórkem z Doubravčiných tuze rozšafných receptů). Po obědě byl poledňák do tří. Pak jsme si mohli vybrat ze tří možností, vyrábět ozdobičky z papíru, hrát hry venku, nebo jít na procházku po Litvínově. Budeme psát pouze o procházce, protože jsme tam oba šli. Zamířili jsme do centra Litvínova, které bylo celkem hezké (oproti sídlišti, u kterého byla klubovna). Tam jsme polootili infocentrum (anglicismus od „loot“ – rabovat)(nutno též podotknout, že jde o hyperbolu a k žádnému rabování infocentra ve skutečnosti nedošlo) a urychleně se vrátili do chaty, kde jsme si udělali lodičky. S lodičkami a prskavkami jsme šli k potoku, kde jsme pouštěli lodičky a prskali prskavky. Potom jsme šli domů, kde byla štědrovečerní večeře, ke které byly řízky a bramborový salát. Po večeři se hrály koledy, po kterých se rozdávaly dárky (Briket si je zapomněl doma). Potom jsme si užívali Vánoce a zpívali z nových zpěvníků. Pak jsme šli spát.
V neděli jsme měli dopoledne celkem volné. My dva jsme hráli hry jako třeba domino. Po obědě jsme šli na autobus a jeli zpátky do Prahy. A v autobuse jsme já a Briket napsali tuhle kroniku.