Byli tu:
Vedoucí – Debora, Noemi, Téďa, Fred, Maruška, Myšák, Jakub, Vojta, Helenka
Děti – Limeta, Anička, Briket, Vávra, Bártek, Josí, Marika, Timon, Péťa, Vlče, Heda, Martin, Tonda, Angrešt, Sam, Gabík
PÁTEK
V pátek jsme se sešli na Hlaváku a z něj jeli přímým vlakem až do Ústí nad Labem. Ve vlaku někdo hrál deskovky a někdo si povídal. Když jsme dojeli na nádraží tak jsme zjišťovali kudu půjdeme – podél řeky nebo podél silnice – vyřešila to za nás rekonstrukce mostu který hradil cestu kolem řeky. A tak jsme se s Maruškou a Deborkou v čele vydali do klubovny skautů, kde jsme měli být. Na konci šel Téďa s Jakubem co šel poslepu. Aby dobrodružství cestou nebylo málo tak si Sam si natloukl nos. Takže jsme šli napřed s tím, že on nás s pár vedoucími dožene. Hrdinně to zvládl a s druhou skupinkou dorazili později. Potkali jsme náhodný porcelánový záchod a prošli kolem Zoo a už byli v klubovně. Poté co jsme se zabydleli jsme si šli dát společnou večeři. Navečeřené děti si ještě nějakou dobu hrály, Jakub hrál na kytaru, Téďa na flétnu. Za nějakou dobu dorazila i Noemi s Tondou co jeli autem a přivezli nákup a věci na vyrábění. Na dobrou noc Debí dětem přečetla pár Kapitol z knížky Poklad černého racka. Když už děti spali přijela i Helenka z Aralií.
SOBOTA
V sobotu jsme ráno vstali a nasnídali se no a po snídani nám Noemi představila program dne. Dopoledne se vyrábělo – malovali se bedýnky, batikovalo se, šíli se šátky, vyráběli věci z kůže. K obědu jsme si dali tuňáka s těstovinami. A protože by byla škoda být celý den vevnitř, třebaže u vyrábění, šlo se na výlet. Po cestě jsme viděli žirafy vykukovat ze zoo. Aby to nebyl jen výlet hráli jsme přitom na klíště s kolíčkem. Když jsme zastavili na kopci před vyhlídkou vyhlásilo se ono obávané klíště. A kdo, že ho měl? Byl to Jakub. Na jeho uzdravení byla veliká debata doktorů vedena hlavním doktorem Myšákem. Mezi léčebné medicíny byli navrhnuty tyto – písnička, několik kliků s Vojtou na zádech, zavázané oči, taneček Macaréna a možná i další. Po delší debatě a volbě to vyhrál taneček navíc se zavázanýma očima. Jakubovi bylo zábavně vysvětleno jak má tancovat a pak jsme již mohli sledovat jeho uzdravování z klíštěte. Když byl zdráv šli jsme se podívat se na onu vyhlídku a tam jsme si udělali hromadnou fotku díky šlechetnému Fredovi, který tam tedy vidět není (Nejde o fotku nad touto kronikou, ta je z nedělního výletu, ale Muffinovi se líbila víc). Z vyhlídky jsme šli pomalu už do klubovny. Po cestě jsme se na chvíli zastavili u trailů na kola kde jsme mohli chvíli sledovat jak na nich jezdí dva kluci a pak jim zatleskat. Od tohoto místa si ti co šli bosky – Helenka, Deborka, Vávra a Limeta nazouvali bity a ostatní šli pomalu napřed. Jenže co se nestalo, když se členové této skupinky rozhodli rychle se pokusit ostatní dohnat? Deborka se trošičku proletěla vzduchem a nechytila zajíce. Když se zvedla a ušla několik metrů všimla si, že si rozbila kolena. Tak jí šli ošetřovat Noemi s Téďou. Aby se ostatní nenudili rozdělili se na dvě skupinky jednu co šla do klubovny a druhou co šla pro koření a na zmrzlinu. Poté co byla Debí doošetřena vydala se s Téďou do klubovny a Noemi do lékárny pro pár věcí. V klubovně se pak ještě něco dovytvářelo. K večeři byl čočkový dhal. Po ní nás opustili Tonda, Myšák a Helenka. Večer se pokračovalo ve čtení.
NEDĚLE
Ráno jsme trošičku zaspali a tak jsme u snídaně moc nezdržovali. Po dobalení jsme se rozdělili na ty co půjdou na výlet a ty co půjdou do Zoo.
ZOO
V Zoo jsme se rozdělili na tři skupinky. Viděli jsme spoustu zvířat jako třeba šelmy, žabičky, rybičky, opičky a majestátní jeleny, ale i domácí jako ovce, králíky, morčata, slepice a kozy. Ty jsme dokonce i krmili. Když už nám byla zima tak jsme šli do pavilonu a tam se ohřáli, poté jsme šli za dalšími zvířátky. Také jsme se zastavovali na hřištích co byli cestou. Velice vtipné byli vydry, které se pokoušely svojí roztomilostí žebrat o jídlo. Ať už tím, že panáčkovaly, kňouraly nebo hrály mrtvé. V daný čas jsme se všichni sešli na začátku a společně šli do klubovny.
VÝLET
Ve složení Fred, Vojta, Anička, Angrešt, Vávra, Martin a já jsme se nejprve vydali do centra, kde jsme obdivovali dva abstraktní reliéfy (jeden s holubem), nejvyšší mozaiku Evropy (tzv. Nanebevzetí dělnické třídy), ikonickou betonovou Vanu a “Šikmý kostel” (se čtvrtou nejšikmější věží v Evropě). Hned, co jsme si je prohlédli a zjistili o nich mnoho zajímavostí, vydali jsme se přes obchodní centrum k lanovce, kterou jsme stihli akorát na čas. S pohledem na celé Ústí nás vyvezla až k Větruši, kde jsme se ještě chvilku kochali výhledy a pak zamířili do nedalekého bludiště. Chvíli to vypadalo, že se všichni ztratili, ale přálo nám štěstí. Všichni se dostali ven a mohli jsme pokračovat na bývalé popraviště. Odtud jsme vyrazili do kopce až k Vaňovským vodopádům. Cestou jsme ještě na vyhlídce potkali Alexandra von Humboldt. Pohledem na dechberoucí vodopády jsme se nemohli těšit dlouho, neb nás ještě čekal výšlap na hrad Střekov. Avšak polovina naší výpravy už cítila nechuť svých nohou pokračovat, a tak jsme se já s Angreštem, Vávrou a Martinem oddělili od rychlonožků a pořádně jsme prozkoumali Masarykovo zdymadlo a místní tučňáky (moje maminka je identifikovala jako kormorány). Mezitím, co jsme se kochali, Fred, Vojta a Anička málem dobyli hrad. Nakonec ale museli s neúspěchem vyrazit na autobus, aby se s námi svezli na Mírové náměstí, odkud nás až ke klubovně dovezl trolejbus!
výlet zapsala Noemi
K obědu byla moc dobrá čočková polévka. Poté nastal úklid, kde jsme byli rozdělení do úderných týmů – koše, zametání, vytírání, kuchyně a další. Po úklidu se šlo na vlak, ale Noemi s Deborkou a Jakubem zůstali na předání klubovny a jeli do Prahy autem. Ve vlaku zpátky se jelo v kupéčkách.
zapsala Deborka
