Category Archives: Kronika

Tradiční pečící Sázavka 19. – 21.11. 2021

Posted on by

.

Byli tu: Maruška, Prokop, Bety, Matouš, Zákusek, Dan, Liška, Dorian, Myš, Bárt, Vávra, Žofka, Adam,
Fred, Fíla, Vojta, Martin, Fanča, Míša, Muffin, Danča, Krtek, Kuba, Téďa

V pátek jsme se sešli na Hlaváku pod odjezdovou tabulí. Potom jsme jeli vlakem a s jedním
přestupem jsme dojeli do zastávky Sázavka. Ze zastávky jsme šli do chaty, dorazili jsme pozdě a tak
jsme si vyčistili zuby a šli spát (večeřeli jsme už ve vlaku).
Po snídani si malásci šli hrát a velcí zatím pekli perníčky a vyráběli vosí hnízda. Po obědě (byly
těstoviny s červenou) se skupiny vyměnily a velcí šli hrát hry na louku, zatímco malí pekli. K večeři
byla rýže se zeleninou a po večeři se hrála dlouho očekávaná křupkovaná. Kdo sní rychleji deset
křupek jen pomocí párátka a kdo si jich dá víc do pusy. Před spaním se hrálo krvavé koleno a schovka.
V neděli ráno zůstal na velkých úklid chaty zatímco malí si hráli, ti zas na oplátky odnesli odpadky
k vlaku. Míša se ještě vrátil, aby na zimu otevřel kohoutek u pumpy a pak už jsme byli na cestě domů.

Zapsaly: Bety a Žofka

.

Fotky z oddílového foťáku najdete na Skarabícké Zoneramě

 

Vandr do Staré huti 24. – 26. září 2021

Posted on by
 
Byli tu: Přemek, Doubravka, Bety, Dorian, Téďa, Noemi, Liška, Kuba, Ježek, Vávra, Fred, Míša s Gerrym, Jakub, Filip, Dan, Myška, Diviš, Muffin, Neda a Ctibor.
 
V pátek jsme se sešli na Hlavním nádraží a Noemi přišla pozdě. Zjistili jsme taky, že je výluka, takže musíme nejdřív metrem na Kačerov. Odtamtud jsme jeli vlakem přes Bojov a Rýmaně až do Mokrovrat. Tam se mapy ujala Bety a přes Pouště, kde jsme viděli pštrosy, jsme došli až na Holé Vršky, kde jsme se na vyhlídce utábořili. K večeři jsme si zapálili oheň. Když jsme byli všichni najedení a ve spacáčcích, Noemi nám vyprávěla pohádku. Pak jsme šli spát.
 
Když jsme se v sobotu ráno probudili, všichni si stěžovali, že je v noci budily krávy z nedalekého kravína. Když jsme se nasnídali, vydali jsme se pro dřevo, abychom nahradili to, které jsme spálili. Kuba s Téďou to vzali ve velkém a přinesli celý strom. Následně ho na sebe málem hodili, ale naštěstí všechno dobře dopadlo.
Když jsme se konečně vykopali, zase nás vedli  Bety s Muffinem (já jsem tam jenom okouněla). Vrátili jsme se kousek, kudy jsme šli včera večer, a pak jsme odbočili ke zřícenině mlýna. Tam jsme objevili trubku, která vedla od mlýna skrz malou hráz, kterou si odvážlivci prolezli (jmenovitě: Téďa, Vávra, Míša, Dan, Diviš a Neda). Taky jsme tam viděli jahodové liány.
Dál jsme se vydali bažinou a blátem k pramínku. Cestou jsme potkali úplně zelený rybníček, u kterého se Gerry rozhodl, že je správný čas na koupel. Po chvíli jsme zjistili, že jdeme úplně špatným směrem, tak jsme se nějakých 200 metrů vrátili a odbočili správně. U pramínku jsme doplnili vodu a dali si svačinu.
Dál jsme vyrazili nahoru, nahoru a nahoru, křovím a trním skrz plot na skoro vrchol Podleského vrchu, kde jsme si dali oběd a zahráli spoustu veverek. Potom jsme vyrazili na už opravdový vrchol, kde Téďa zjistil, že si u veverek zapomněl nůž, tak se vracel, Muffin se mezitím proměnil ve spidermana a ostatní hráli inkoust. Když se Téďa vrátil, vyrazili jsme dál.
Došli jsme na silnici a po pár metrech zase sešli na lesní cestu a šli lesem kolem dvou zamřížovaných štol. Potom jsme zas došli na silnici a šli po naučné stezce do kopce. Došli jsme až ke krásné louce, kde jsme si parádně zahráli míčbí (my jsme vyhráli!!!).
Potom jsme to k místu odpočinku měli jen asi kilometr. Když jsme si vybrali to pravé místo, navečeřeli jsme se. Po setmění jsme si zahráli napalujeme a upíra se s svíčkami. Ještě se hrálo městečko Palermo a pak Noemi postupně všem vyprávěla pohádku. Celou noc nás pro změnu budili jeleni.
 
 
 V neděli ráno se dokonce i Lišce, Bety a Míšovi poštěstilo jednoho jelena vidět.
.
.
Rozhodli jsme se, že se nasnídáme až u studánky, ke které jsme šíleným krpálem došli a s hrůzou zjistili, že asi budeme žízniví. I přes to jsme se nasnidali a vydali přes potok přes kládu. Noemi se hrozně bála a Přemkovi se klepaly nohy, ale všichni to nakonec ve zdraví přežili.
Potom jsme vyšli kopeček na žlutou, kterou jsme došli na naučnou cestu a já, Muffin a Bety jsme šli s mapou vepředu. Na cestu jsme vyrazili jenom my a ostatní zůstali na rozcestí. Našel nás jenom Gerry, tak jsme se pro ně museli vrátit. Já, Bety a Kuba jsme začali hrát inkoust, který jsme hráli celou cestu až k památníku Karla Čapka.
 
 
 

 

Tam jsme se rozvalili na louce a dali si oběd. Pak vyrazila průzkumná výprava (já, Bety a Noemi) zjistit, jestli tam mají vodu. Zjistili jsme, že ano, tak jsme se s úlovkem a dobrou zprávou vrátili za ostatními. Dobrá zpráva také byla, že měli otevřeno, tak se zájemci vydali na prohlídku, která byla moc hezká. Ostatní zatím hráli všechno možné. Když jsme se dokochali památníku, vrátili jsme se zpět za ostatními a vyrazili na vlak.
Na zastávce jsme se natěšili na zmrzlinu, která měla bohužel zavřeno. Tak jsme smutně a hladově nastoupili do vlaku do Prahy. Ještě nás čeká cesta metrem.
 
Zapsala Doubravka
 
 


Vánoční výprava na Faru v Michalových horách (13. – 15.12. 2019)

Posted on by

Byli tu: Vávra, Ctibor, Adam, Velen, Ondra (jukl) , Tonda, Fanda, Fanča, Bártek, Eidam, Diviš (mimiš),
Diviš (anděl), Téďa, Myš, Jakub, Liška, Bety, Maruška, Kuba, Doubravka, Zdárek, Jajko, Ježek, Diviš,
Krtek, Vojta, Maty, Fred, Filip, Prokop, Tomáš, Muff, Hulk, Ondra, Noemi, Háňa, Zdenda, Míša, Káťa a
Dan, *Káťa a Danek (s Míšou a Maxem), Géďa, Mára, Tonda, Píp, Aleš, Péťa, Eliška, Marika, Móňa,
Kubajs, Martínek

fotky z výpravy naleznete v sekci FOTKY

V pátek jsme se sešli na Hlavním nádraží a jeli jsme vlakem do Plané. V jednom kupé se hrál poker (celý zbytek výpravy, když byl čas, ho někdo hrál). Na nádraží nám Zdenda, Kubajs a Aleš odvezli batohy a my jsme za ukrutného sněžení více méně vesele (dokud nám nepromokly botičky) ťapali do chaty. Zabydleli jsme se na pohodlných matracích, navečeřeli, hráli deskové hry (kubajzova sirkovaná).

Po vánočce k snídani jsme vyrazili na výlet za stromečkem pro zvířátka. Cestou jsme se koulovali, běhali, klouzali, povídali a vzali tkaničky. Stromeček jsme našli až za lehkého deště, tak jsme ho ozdobili a zpívali jsme koledy. Po ukrutně  strašidelném a kluzkém mostě jsme přešli potok a vraceli jsme se zmrzlí a mokří na faru. Zdenda a další vyvolení šli ulovit stromeček, aby nám měl Ježíšek pod co dát dárečky. 

K obědu jsme měli párky s chlebem a perníčky. Hráli jsme poker, kostky a jiné hry. Potom jsme se rozdělili na 4 skupiny (vždy jedna starší a mladší dohromady) a vyráběli jsme s Móňou lojové koule, lodičky s Danem, hvězdičky a vločky na stromeček s Noemi a Géďou a rovnali cukroví s Hulkem. Potom jsme si zahráli pohár tety Kateřiny (pantomimicky se předvádí vylosované přísloví) a trpělivě jsme čekali až přijde tma a my budeme moct jít pouštět lodičky a prskat prskavky (Bety s Liškou zjistily, že prskavky hoří i ve sněhu). 

Posadili jsme se k štědrovečerní večeři a dali jsme si skvělý bramborový salát (Ó velký bramborový saláte!) (odkaz otevře video na jůtjůb, abyste si i vy, milí čtenáři, mohli udělat představu) a řízky. Potom jsme si zazpívali pár koled v doprovodu Dankovy kytary a Ježek, Vojta a Diviš (anděl) byli Ježíšci a rozdávali dárky. Nejlepší dárek byly foukačky, se kterými se všichni moc vyblbli a taky zpěvníky a tužky ze kterých něco vyroste. Někteří si ještě zahráli sardel, šli na bojovku na hřbitov a nebo zazpívali a hráli kytky a lebky, skvělou hru s obrázky, jungle speed, uno (modrá je dobrá) a spoustu dalších, jedli spoustu cukroví a postupně chodili spát. Někteří hráli ještě ilegálně poker ruletu a další hry až do dvou. 

V neděli jsme posnídali vánočku a bramborový salát (bramborový salát léčí), zabalili jsme si a pár z nás šlo podívat do kostela vedle fary. Bylo to tam moc pěkné ale krom varhan tam nebylo nic vcelku. Pak jsme rozpletli nějaké gordické uzle, doklidili jsme a dali jsme si oběd. Zatímco někteří uklízeli, hráli si ostatní na už úplně rozbahněné zahradě bez jediné stopy sněhu. I přes déšť a vítr jsme šťastně dohopkali na nádraží, kde na nás čekaly batohy a skvělý teplý čaj v krabičkách. Některé ubohé přeplněné břichy těžce nesly houpavou jízdu vlakem, ale nakonec všichni přežili.

Veselé Vánoce a ať žije bramborový salát 

zapsala Noemka (Díky moc)

Pečící Sázavka (15. – 17. 11. 2019)

Posted on by

Byli tu: Hanka, Káťa K., Míša a Gerry, Přemek, Noemi, Danek, *Káťa, Zdenda, Hulk, Muffin, Ondra, Ronja, Bety, Diviš (Anděl), Diviš (Mimišéf), Doubravka, Filip, Fred, Jakub, Ježek, Krtek, Kuba, Liška, Vojta, Zdárek, Adam, Bártek (Baky), Ctibor, Eidam, Fanda, Fany, Maruška, Ondra, Prokop, Thea, Tonda, Vávra, Velen, Terezka a Matyáš

fotky z výpravy najdete tady

V pátek jsme se sešli na Hlavním Nádraží. Nasedli jsme do vlaku a všichni jsme v pohodě jeli. Ve vlaku jsme si zahráli citron. V Úplné tmě jsme přijeli do Sázavky. Přišli jsme a šli jsme spát. Kdo chtěl, hrál schovku. V sobotu jsme šli na dopolední procházku – stavěli jsme lidský most, hráli míč-bí, našli mrtvého asi daňka a brodili jsme se přes potok. Sušili jsme se, obědvali a měli jsme polední klid. Rozdělili jsme se na tři skupiny a postupně jsme dělali dřevo, pekli perníčky a linecký a hráli hry. Všichni jsme se prostřídali. Po ostré zelňačce jsme se rozdělili na mladší a starší – jedli jsme, šli ven hrát hry a ti druzí křupkovali (největší křupkožrouti byli Baky a *Káťa). Další den jsme házeli tenisák přes kůlnu a stavěli domečky pro šmouly. To se odehrává teď, takže už nevím co napsat.

zapsala: Noemka (teda myslíme si to :o)