Hra po Praze – za pokladem Jana Tleskače – 5.3. 2022

Byli tu za malásky: Žofka, Ctibor, zákusek, Dorian, Gabik, Martin, Vávra, Fanča, Tonda, Krtek, Téďa, Ježek, Kuba a Noemi

Ráno jsme se sešli před klubovnu. Starším přišla krabice s ježkem v kleci. My jsme si z ježka vzali návod, jak postavit tajný vynález Jana Tleskače a po jeho stopách jsme se vydali hledat suroviny – nejdříve jsme našli papíry u zeleného domu s šaškem nade dveřmi, pak jsme pod Karlovým mostem chytali krysy pro kamarádku Jana Tleskače, protože se jí rozutekly. Ona nám z vděčnosti dala provázek. Pak jsme šli na Letnou hledat koně. Nejdřív jsme se hooodně dlouho rozhodovali, jestli pojedeme tramvají, nebo půjdeme pěšky a pak jsme ještě déle hledali koně. Když jsme je konečně našli, napojili jsme je vodou a oni nám dali další zprávu a korek. Po obědě jsme vyrazili hledat mrtvolu Rudolfa, bratra Jana Tleskače, do štoly ve Stromovce. Cestou nám Noemi vyprávěla pohádku. Od štoly jsme se vydali k soše milenců hledat kolíčky na stromech – to byla velká zábava, získali jsme je fakt hodně. Pak jsme šli k Trojskému zámku – u brány jsme našli poslední zprávu kde najdeme tajnou laboratoř Jana Tleskače. Protože jsme měli čas a chuť, prošli jsme si labyrint a někteří tam hráli na babu. Pak jsme tramvají vyrazili do dílny, kde jsme si vyrobili bzučící včelky. Bzučeli jsme tak mocně, až nám včelky ulítaly a rozpadaly se. Mojí včelce se lítání líbilo tolik, že odletěla na strom a už nechtěla dolů. Pak už byl čas se sbalit, nasednout na tramvaj a jet domů.

Zapsala Žofka

za starší: Doubravka, Vojta, Diviš, Myš, Bártek, Jakub, Liška, Terka, Danča, Muffin

V devět jsme se sešli před klubovnou, kde jsme zjistili, že je nás málo ale taky, že nám přišel dlouho očekávaný balíček, ve kterém se nacházel ježek v kleci, díky kterému se z jedné skupinky na konci mohl stát nový Velký Vont. My (starší) jsme potřebovali jen ježka a klec a mladší potřebovali jakýsi vzkaz uvnitř ježka. Když jsme se tedy rozdělili a mladší odešli bůhví kam tak jsme se podle vzkazu, který nám poslal Velký Vont, měli vydat tramvají na Žižkov, naneštěstí se nám do cesty zapletl problém v podobě Divišovy tramvajenky, která místo v jeho tašce ležela doma ve stole. Když jsme tento problém úspěšně díky Muffinovi vyřešili a dojeli na místo, zjistili jsme, že naším úkolem je spočítat vystupující kachličky na Kostele Nejsvětější Srdce Páně. Už si sice nepamatuji kolik bylo správně, ale vím, že to nikdo nespočítal přesně. Poté jsme prostřednictvím kartiček s popisem míst v Praze zjišťovali, jak moc dobře jí známe a když jsme nevěděli Terka nám dala hádanku a následně i správnou odpověď. Následně si skupinky dávaly závod na Petřín, kde jsme měli i chvíli hodinu výtvarky. Jelikož jsme kreslili erby a lepili Petřínskou rozhlednu z papíru. Téměř poslední úkol byl zmapovat důležitá místa ve Stromovce a odtamtud jsme jeli do Kobylis do pronajaté klubovny, kde nás čekala poslední mise a to najít posla od Rady Vontů, který nám měl říct, kdo celou tuto hru vyhrál a předat nám znaky Vontů a to nového ježka v kleci a žluté špendlíky. Nakonec vyhráli Rudý Citróni. Naše poslední cesta vedla tam, kde tento celý výlet začal a to k naší klubovně, kde už čekali naši rodiče a kde jsme se rozloučili.

Zapsala: Doubravka

…na pár fotek se podívejte tady!

Auta na Cibulce – Autodráha 12.2. a 13.2. 2022

Letošní autodráha se odehrávala v Hájovně v Košířích.

Byli tam: Liška, Maruška, Fanča, Doubravka, Neda, Fanda, Tonda, Ctibor, Prokop, Vávra,
Martin, Vojta, Bártek, Diviš, Filip, Myšák, Fred, Muffin, Liči, Krtek, Téďa, Danča, Ronja,
Móňa a stavitelé: Zdenda, Míša, Kubajs.

Když jsem dorazila já v sobotu odpoledne, byla už autodráha
postavená a po jejích šesti drahách se projížděla auta. Velká
autodráha zaplnila jednu celou místnost a v druhé místnosti byla malá zkušení dráha
a výroba. Někdo trénoval jízdu a někteří starší si vyráběli závodní auta.

Abychom se protáhli šli jsme samostatně nebo ve dvojicích do přilehlého parku Cibulka
hrát kvízovou hru. Dostali jsme mapičky a otázky a měli obejít místa a zodpovědět.
Po dalším trénování jízdy a neustálým zvedáním autíček byla večeře co kdo měl.
Opět se jezdilo, povídalo, hrálo s míčem a taky se šlo někdy spát. Spali jsme ve výrobně
autíček na karimatkách.

Ráno jsme se společně nasnídali a pak se pořádaly závody na autodráze. Bylo šest kol a kdo
se víckrát nejlépe umístil, ten vyhrál. Byli jsme rozdělení na mladší kluky, starší kluky
a holky. Z mladších kluků vyhrál Fanda, ze starších kluků Vojta a z holek já (Liška).
Po vyhodnocení jsme se naobědvali, někdo šel na dvorek, někdo ještě jezdil. Po obědě se
pomáhalo balit a pomalu všichni odcházeli, někteří ještě pomáhali nosit dráhu do aut a
uklízet Hájovnu. Pak jsme se rozloučili i my.

V Hájovně to bylo moc fajn a děkujeme Móně za zapůjčení a domluvení těchto prostor.

Zapsala Liška

Vánoční výprava na faru v Michalových horách – tentokrát se dřevem 10. – 12.12. 2021

Kdo tam byl: Liška, Bety, Doubravka, Diviš, Ctibor, Martin, Dorian, Neda, Vojta, Martin, Tonda, Zákusek,
Eidam, Fanča, Filip, Jakub, Fanda, Fred, Dan, Danča, Zdenda, Muffin, Ronja, Liči, Kuba, Krtek, Ježek,
Géďa, Mára, Móňa, Kubajs, Eliška, Tomáš, Marika, Páťa

V pátek jsme se klasicky sešli na Hlaváku a vlakem vyrazili tmou, směr Planá u Mariánských Lázní.
Neměli jsme místenky a tak si několik z nás nesedlo. To nebylo nejpříjemnější, to jsme však netušili co
nás čeká cestou zpátky. Ale to bych předbíhal. V Plané jsme zjistili že autobus, který nás měl pohodlně
dovést do Michalových Hor, nepřijede. Vydali jsme se tedy na pochod pod temnou oblohou, jako posetou
perlami.
Pěti-kilometrovou pouť za příslibem chladnoucí večeře a měkké matrace značně usnadnilo, že ti slabší si
batohy mohli odložit do dvou aut. Krátce po deváté jsme dorazili k faře v Michalových horách, kde jsme

si konečně dopřáli odpočinku. Špagety naštěstí nevychladly a protože bylo pozdě, tak jsme šli po večeři spát.
V sobotu ráno jsme započali program na práci se dřevem, připravený Deštěm z Ligy lesní moudrosti. Rozdělili
jsme se do čtyř skupin podle věku, a pak dále podle potřeby. Každý dělal něco, podle svých možností, Já
jsem odešel s vyřezanou lžící, ostatní dělali například velké hrací kostky, podložky pod hrnce, nebo i
ptačí budku. Zajímavá byla i přednáška o užití různých nástrojů. Každý pak přispěl vlastní postavičkou do
dřevěného betléma.
Výroba zabrala celé dopoledne a po mňamózním obědu a tradičním krájení vánočky s hráškem i kus
odpoledne. Ti co už skončili s výrobou pak volně přešli v zdobení vánoční větve (přinesla Géďa s
Móňou) a aranžování cukroví. Před večeří jsme si ještě vyrobili skořápkové lodičky se svíčkami, šli je
pouštět dolů na řeku a prskat s prskavkami. Pak, když bylo vše připraveno, jsme zasedli ke slavnostní
večeři, která proběhla relativně v tichosti. Po spořádání řízků a salátu byl čas na otevření dárků, včetně
několika společných, jako byla například lahodná čokoláda, nebo desková hra Skarabícké aktivity, ručně
dělaná hra od Bety a Lišky. Většina z nás strávila večer hraním Skarabíckých aktivit, hra je to velmi
zábavná, i když trošku bodově nevyvážená. Pak Danča hrála na kytaru a pak už jsem šel spát.
V sobotu jsme po snídani šli konečně ozdobit stromek pamlsky pro zvířátka a zazpívat si koledy. Když
jsme se vrátili, byl akorát čas na oběd, pak už jsme se sbalili, dali faře sbohem a vyrazili na náves, odkud
nás autobus odvezl do Plané. Tam jsme vyčkali na pendolino, směr Praha. Potom nastal úmor, byla totiž
obsazena skoro všechna místa a tak jsme převážně stáli celou cestu, dvě hodiny! Možná trochu přeháním,
ale moje nohy byly jak z rosolu, když jsem vystupoval.
Výprava byla každopádně úspěšná, a doufám že i ostatní si užili výrobu se dřevem, a Skarabícký vánoční
večer.

Zapsal: Muffin

…a fotky najdete tady

Prosincové bruslení

V sobotu 4.12.2021 jsme pod vedením Terky vyrazili na brusle, led byl skoro jen náš a náramně jsme si to užili :o)