Velikonoce na Kosáči – 3. – 7.4. 2023

Byli tu: Diviš, Doubravka, Ctibor, Maruška, Prokop, Liška, Krtek, Josefína, Fanda, Jakub, Míša, Vojta, Martin, Téďa, Myšák, Bártek, Anička, Honzík, Tonda, Fanča, Muffin, Hája, Zuzka, Móňa, Kubajs, Mára, Géďa, Zdenda, (Arálie, Uši-X, Vpřed)

Jako vždy jsme se sešli na Hlavním nádraží, tentokrát ne večer, ale ráno. Jej! Při příchodu
na nádraží jsme si všimli početné skupinky lidí, o kterých jsme si zprvu mysleli že jsou od nás, ale nakonec jsme zjistili že jsou to skauti, a tak naše – hlavně Divišova – pozornost rychle opadla (ale měli meče). Když jsme se sešli všichni a Muff rozdal všem ostatním oddílům lístky tak jsme se vydali na nástupiště, kde už čekal vlak, který byl
samozřejmě po našem nástupu plný. Přece jen, byli jsme čtyři oddíly. Naštěstí jsme měli
místenky a tak jsme se v klidu usadili. Cesta byla dlouhá a vlastně se nic nedělo takže
budeme dělat, že umíme cestovat v čase a přesuneme se do času po příjezdu vlaku do
Plané.
Před cestou na louku jsme se posilnili obědem a vyrazili s nadějí že Zdendu, který nám měl
vzít batůžky, potkáme co nejrychleji. A taky že ano. Ušli jsme asi 400 m k obchodu když
vidíme jeho auto se žlutým vozíkem. Uložili jsme batohy přesně do toho vozíku a pak se
vydali na cestu. Teda, ostatní se vydali na cestu, já jsem šla nakupovat na celou výpravu.
Nákup proběhl v pořádku, pár věcí jsme vypustili, ale tak to se ztratí, a pak už jsme si to šinuli přes kopečky, kolem letiště až na louku, kde jsem se flákala než přijde zbytek výpravy,
protože se mi nechtěly nosit tyče. Když dorazila pracovní síla ( zbytek oddílu) mohlo začít stavění teepee. To se nepovedlo bez jednoho bourání a pár zádrhelů, ale nakonec bylo dokonáno a tak jsme si mohli vybalit a jít spinkat.
Ráno jsme vstali, udělali si snídani, šli si vyčistit zuby a pak jsme se rozdělili na dvě půlky, když jedna dělala dříví, druhá si hrála na louce, a pak se vyměnili. Takhle jsme pracovali do oběda, ke kterému byla vegetariánská Čína, a po kterém jsme se vedení ujali my starší (Doubravka, Jakub, Myšák). Prvně jsme nějaký čas hráli na louce hry jako veverky, pasák nebo hutututu, ale potom jsme se přesunuli do lesa,
kde jsme se naučili pozměněnou verzi schovávané, kterou měl na starosti Jakub, protože nikdo jiný to nepochopil natolik, aby to uměl srozumitelně vysvětlit. K večeři byl buřtguláš a pak jsme šli spát. Ráno jsme se se vstáváním museli přizpůsobit ostatním jelikož na plánu byla hra, vymyšlená jedním z oddílů.
Hra byla na motiv námořního obchodu, takže jsme se mezi oddíly rozdělili do skupin, každá se svým přístavem a cílem mít co největší zisk. A i když na konci leckdo skončil i v záporu, tak jsme si to náramně užili.
Po hře následovala večeře před kterou jsme si ale museli uklidit jelikož zanedlouho měli přijít na návštěvu Vpreďáci. Večer byl skvělý. Zpívali jsme a jedli, a na tom se nic zkazit nedá.
Spát jsme šli pozdě, ale i tak jsme museli druhý den znovu
vstávat brzo protože bylo sportovní dopoledne, které funguje tak, že se lidé rozdělí do skupin podle toho, co chtějí hrát za venkovní hru, a pak se prostě hraje. Na konci se hlasovalo o nejlepšího hráče u každého sportu, což je sice jako když rozdáváte malé bezvýznamné plus
ale máte z toho dobrý pocit. Po zbytek dne se kluci vydali na strastiplnou cestu za
pomlázkami. Holky na rozdíl od nich zůstaly v pohodlí teepee a spolu s Móňou, Zuzkou a Géďou se jali malovat vajíčka. Měli jsme červené cibule takže když jsme vylévali vodu, která byla obarvená slupkami od cibulí, vypadalo to jako kdybychom někoho zamordovali. Odpoledne utíkalo, vajec přibývalo a když jsme měli hotovo a kluci se vrátili s pruty, pustili jsme se do večeře.
Druhý den jsme vstávali asi o půl osmé, vyčistili jsme si zuby, převlékli se a přichystali se na velikonoční pondělí (holky si vyndali pentle a kluci pomlázky). Holkám to tradičně trvalo déle, ale nakonec jsme se všichni ocitli na louce a mohlo začít každoroční
nahánění holek a recitace kluků. Po asi 15 minutách jsme všechny začali říkat že
máme žízeň a kluci z toho museli vyvodit, že se mají odebrat k blízké pumpě, kde na ně
čeká vzkaz kam dál mají jít. Normálně na konci najdou čokoládu, sladkosti, něco dobrého
ale tento rok našli jen kotlík plný pórku. Trošku naštvaně přišli zpět na tábořiště, tam na ně ale už čekaly dobroty v podobě čokolády, bonbónů, koláčů, zeleniny atd. Po této vydatné snídani jsme se už vydali bourat naše obydlí. Před odchodem z louky jsme ještě udělali
rojnici, abychom sesbírali odpadky a věci co na louku nepatří. Pak už jsme se jen rozloučili s loukou a vydali se na autobus, který nás dovezl na vlakové nádraží. Tentokrát jsme, na rozdíl od minulého roku, nejeli všichni jedním, ale byli jsme rozděleni na dvě skupiny, což potěšilo řidiče, který nás minule vezl, protože to bylo peklo. Na nádraží jsme si dali oběd a hurá do Prahy. Po cestě se toho moc nedělo, na Hlaváku jsme se jen rozloučili s ostatními a vyrazili domů.
Zápis do knihy úrazů: Liška ( kdo jiný, že jo) – zvrtnutý kotník
Téďa (to má za to že používal Jodisol) – řezná rána na noze

Zapsala Doubravka

Fotky najdete na oddílové Zoneramě tady

Vyrábění u Willyho se Zdeňkou 31. 3. – 2. 4.

byli tady: Doubravka, Fred, Myš, Jakub, Liška, Vojta, Filip, Diviš, Krtek, Téďa, Muffin, Móňa,  Tonda, Géďa, Mára, Zdenda, Aleš, Píp s Edou a Péťou, Willy, Zdeňka a na sobotu i krátce Hája s Fandou a Josí a potkali jsme se i s Olčou

V pátek 31. března jsme se sešli v Praze – Hlavním nádraží. Když jsme byli už skoro všichni, uřícená nás dohonila Liška a s trochou zbytečné paniky jsme chytili vlak. Ve vlaku jsme si velmi kamarádsky povídali nebo hráli Magic The Gathering. Dorazivše na nádraží jsme, stále povídajíce si, došli až na místo. Vybalivše si v rychlosti jsme začali dělat dřevo, jelikož jsme příští večer plánovali zohňovat ohniště. Vyrobivše dostatečné množství dřeva jsme ho uklidili a navečeřeli se. Po večeři jsme až dlouho do noci hráli MTG. Usnuvše jsme až do rána spali – někteří v chatě, jiní venku v přístřešcích.

V sobotu ráno vstavše a nasnídavše se jsme šli vyrábět, Willy ale ještě nebyl připraven, tudíž jsme čekajíce na něj si házeli lakroskami tenisák. Za chvíli ale už Willy připraven byl, a tak, nahrnuvše se do kůlny, jsme se rituálně očistili levandulí a začali se rozhodovat, co budeme vyrábět. Z čeho byl výběr? Z různých výrobků ze dřeva (slánka, lžíce, miska) nebo ze surové kůže (krabičky na MTG, penály, pouzdra na nože, obálky). Až do oběda jsme pilně vyráběli, ale jelikož byl apríl, rozhodlo se i počasí být aprílové – chvíli tedy pršelo, pak nepršelo, pak zase pršelo, pak zase nepršelo, pak zase pršelo, pak zase nepršelo atd. Brzy tak bylo všude až po krk bláta. (Upozornění: Tato věta může obsahovat nepřesné či zavádějící informace.) Snědše k obědu výbornou polévku jsme šli zase vyrábět, nicméně někteří, čekajíce na uschnutí jejich výrobků, začali vyrábění prokládat lakrosem.
Večer přestavše vyrábět jsme ohňujíce jedli klobásy, hady (Jaképak asi?) a jablka v županu, zpívali a hráli na housle, kytaru a banjo.

V neděli ráno jsme vstavše a nasnídavše se šli dodělávat své výrobky, nevyřezávající většina se ale nejprve učila dělat na svých již zaschlých kožených výrobcích indiánské vzory pastelkami. Bohužel se ale udělala až nepěkně velká zima, a tak jsme vybarvovali své výrobky mrznouce. Po čase jsme se proto přesunuli dovnitř, nicméně vyřezávající část musela zůstat venku. Čas však stále běžel a odjezd se blížil – byli jsme tedy nuceni začít uklízet. Uklidivše skoro vše jsme znuděni uklízením začali předvádět svatby a samozřejmě jsme je i natočili.
Jedouce zpět jsme opět hráli MTG a povídali si. Jelikož jsme ale vyrazili dříve, než bylo původně v plánu, tak jsme ještě stihli jít do klubovny. V ní hrajíce MTG jsme navíc stihli probrat i různá palčivá témata, například, zdali je morálně ospravedlnitelné přijít pozdě domů za účelem hraní MTG. Usoudivše že ano jsme tak i učinili…

společný zápis upravil: Fred

Musíme zase moc poděkovat Willymu se Zdeňkou i Alešovi se Zdendou!

a zase si dovolím postnout Willyho zápis na FB:

VÝROBNÍ VÍKEND NA SUIVAKKU
Už zase uplynul rok a opět k nám na srub zavítali starší členové kmene SKARABEUS. I tentokrát jsme se domluvili na nějakém tom výrobním programu. Vzhledem k tomu, že se akce zúčastnil jako řemeslný průvodce i můj syn, který do tohoto oddílu kdysi chodil, mohli jsme letos nabídnout více možností výrobků.
Starší kluci se pustili do dlabání dřevěných misek, došlo i na výrobu lipových lžic a také jsme zkusili udělat pár dřevěných slánek. Největší atrakcí ale asi byla výroba menších krabiček a obalů z rawhide.
Počasí bylo dokonale aprílové. Zažili jsme sluníčko, nefalšovanou bouřku a také déšť a nebyla nouze ani o noční teploty blížící se nule.
Část sobotního večera jsme strávili společně u ohně před adirondack lean-to. Veselé historky střídaly staré trampské písně za doprovodu kytary, houslí a banja.
Co bych kromě jejich poctivého výrobního nasazení moc ocenil, bylo to, že jsme hned po jejich pátečním příjezdu ještě stihli udělat pěknou hromadu palivového dřeva a částečně uklidili v dřevárce.
Takže Skarabíci – já i Zdenka se už těšíme na další setkání v příštím roce.

fotky najdete na oddílové Zoneramě – tady

Zimní Sázavka – 13. – 15. 1. 2023

 

 

Byli tady: Fred, Myš, Vojta, Jakub, Filip, Prokop, Doubravka, Diviš, Liška, Fanča, Bártek, Maruška, Eidam, Dan, Muffin, Krtek, Téďa

Pátek 13.1.
Ještě před srazem jsme z klubovny brali jídlo a potkali jsme tam Vpřeďáky, kteří se pobavili na účet Diviše a Bártka, když jim ti dva řekli, že jedou na výpravu pouze pro starší ( „ Starší vy? “ ). Mladá mysl naštěstí nelpí na takovémto ponížení dlouho, a tak jsme v dobrém duchu dojeli tramvají na Hlavní nádraží, kde jsme se setkali se zbytkem účastníků. Cesta vlakem proběhla bezproblémově, jednou jsme přestupovali a cesta celkem trvala asi 2 hodiny. Pak jsme šli ze zastávky k Sázavce a v zájmu šetření bateriemi si půlka lidí zavázala oči a nechala se vést svou dvojicí. Na Sázavce jsme zatopili a ti, co nejedli ve vlaku, se navečeřeli a pak už jen většina hrála Magic the Gathering a postupně jsme šli spát.

Sobota 14.1.
Ráno jsme vstali v osm a rychle se oblékli, nasnídali a vyčistili si zuby. Všichni to stihli do devíti, i když pravda někteří pod výhrůžkou … ( už si nepamatuju, čím jsem vyhrožoval ). Důvodem pro takový spěch byl plánovaný výlet a to, že jsme se museli vrátit včas na uvaření oběda. Naštěstí vše proběhlo podle plánu, šli jsme známou cestou ke třem traverzám překročili říčku a pak došli až skoro k zastávce vlaku. Pak jsme se ale rozhodli, že to zatím nebylo dost dobrodružné, a tak půjdeme zpátky podél říčky z druhé strany, než je Sázavka, dokud nenajdeme spadlý strom nebo příhodný brod na překonání říčky. Strom jsme vzápětí našli a říčku bezpečně překonali, i když Eidam unikl promočeným botám jen o vlásek. Tak jsme se na Sázavku vrátili podle plánu a bylo dost času na to, aby Krtek s Doubravkou a Vojtou udělali oběd a ostatní nejdřív dělali dřevo a pak hráli MTG či se zabavili jinak. K obědu byla česnečka a bylo jí tolik, že jsme snědli sotva polovinu a v neděli jsme ji už bohužel museli vylít. Protože volno bylo před obědem tak dostali děti hodinu na slehnutí a pak jsme opět vyrazili ke třem traverzám tentokrát využít rozlehlé louky ke hře lakrosu. Bohužel lakros nechtěli hrát všichni tak jsme je nenutili, jejich chyba. Možná z toho nakonec vyšli nejlépe, protože na hrací louce bylo několik louží a většina hráčů buď jednou proběhla, nebo se nechtěně ve vodě rovnou vyválela. Všichni si ale hru užili a brzy jsme se šli ohřát a usušit do Sázavky. V Sázavce někteří opět hráli MTG ( zřejmě je to nikdy neomrzí ), zatímco jsem s Maruškou vařil těstoviny s tuňákem k večeři, ostatní se opět zabavili sami ( tato výprava měla program o dost volnější než ostatní, kam jezdí všichni ). Po večeři jsme hráli Skarabícké Aktivity, které před rokem vytvořily Liška s Bety. I přes občasné stížnosti na nespravedlnost bodů odměněných za předvedená slova a počáteční nechuť k tomu, že si nemůžou dělat co chtějí, se nakonec všichni do hry vložili a i si ji užili. Večer jsme zpívali ke hře na housle a ukázalo se, že bych měl více pracovat na naučení se písniček, které znají všichni.

Neděle 15.1.
V neděli jsme nikam nespěchali, a tak jsem děti vzbudil až v luxusních 8 : 10. Nicméně protože nás nikdo nepopoháněl, tak jsme dosnídali až asi v půl desáté. Dopoledne jsme si zahráli před chatou frisbee, což se některým předem nelíbilo, ale nakonec si to užívali tak, že nechtěli jít dovnitř, když jsem řekl, že už venku mrzneme moc dlouho na to, že někdo měl od včerejška mokré boty. Uvnitř se mohli všichni podílet na psaní kroniky, zatímco jsem s Doubravkou vařil brambory na loupačku. Ale zřejmě už jste si povšimli, že tuhle kroniku nepsal kolektiv dětí, nýbrž já sám. Je to proto, že výtvor našich spisovatelů postrádal jisté prvky kroniky a naopak překypoval prvky morbidní fantastické povídky. Proto se tímto omlouvám všem autorům snad vás potěší, že ze stránek kroniky na Sázavce vaše dílo nikdo nevymaže. Po obědě jsme uklidili Sázavku a došli na zastávku. Cesta vlakem byla nepříjemně napínavá první vlak měl zpoždění 11 min, takže, kdyby druhý neměl zpoždění 2 min, tak jsme ho nestihli. I tak jsme ke dveřím doběhli ve chvíli, kdy průvodčí zapískal, naštěstí nás nechal nastoupit. Pak už jsme po půl hodině dojeli na Hlavní nádraží, a to včas! Příjemná změna po dvou předchozích výpravách.

Zapsal: Muffin

fotky od Muffina najdete na odílové Zoneramě

Vánočka na Faře v Michalkách v roce 2022 9.-11.12. 2022

… ten dům je to nějak nakřivo :o)

 

byli tady: Diviš, Doubravka, Ctibor, Dorian, Julian, Maruška, Prokop, Fanda, Josefina, Žofka, Liška, Anička, Jakub, Myš, Bártek, Vávra, Fred, Filip, Milan, Vojta, Fanča, Martin, Matěj, Téďa, Krtek, Ronja, Kuba, Danča, Liči, Ježek, Muffin, Géďa, Mára, Móňa, Kubajs, Hája, Eliška, Tomáš, Marika, Patrik, Zdenda, Májka, Míša, Káťa*, Danek

Pátek 9.12.
Cesta byla dlouhá, nejdřív jsme jeli dvěma vlaky, a pak ještě šli z nádraží. Poté co jsme dorazili do cíle, jsme se zabydleli, navečeřeli a šli spát.

Sobota 10.12.
Ráno poté co jsme se probudili jsme měli ke snídani vánočku a navíc si každý ukrojil ze speciální vánočky s hrášky, kdo našel hrášek ten bude mít celý rok štěstí. Po snídani jsme šli na výlet ke štolám sv. Michala a na vyhlídku. Pak jsme hráli lakros a frisbee. Po obědě jsme šli zdobit vánoční stromeček pro zvířátka, ozdoby byly květákové listy a různá jiná zelenina. Potom Malí vyráběli ozdoby na stromeček a velcí hrabali listí, ale po chvíli jsme se prohodili. S lodičkami, které jsme si vyrobili ze skořápek, a prskavkami jsme pak sešli k potoku, vypustili lodičky, a vyprskali prskavky. Pak jsme se vrátili domů, kde na nás čekala moc dobrá štědrovečerní večeře, kterou připravili kmeňáci. Zpívali jsme koledy a pak rozbalili dárky, s kterými jsme si pak užívali zbytek večera.

Neděle 11.12.
Druhý den dopoledne jsme se rozdělili do dvou skupin, jedna šla ven hrát lakros a druhá uvnitř hrála deskovky. K obědu byla květáková polévka nebo rizoto. Po tom dobrém obědě jsme vyrazili na vlak. Kubajs byl tak hodný že nám vzal batohy na nádraží autem. V prvním vlaku jsme si skoro nikdo nesedli a v druhém vlaku jsme hledali místa, ale nakonec jsme si všichni sedli.

zapsaly: Žofka, Anička

fotky najdete tady a děkujeme LLM za azyl!