Velikonoční táboření 17. – 21.4. 2025

Byli tu: doplníme :o)

Ve čtvrtek jsme po zdlouhavé a náročné cestě jsme vystoupili z vlaku v Plané u Mariánských lázní, kde jsme našli přestavěný a notně zmenšený park, v němž jsme tradičně obědvávali, a tak jsme museli na oběd počkat a porozhlédnout se po novém a o to lepším místě na oběd. Toto vysněné místo jsme našli poblíž místního supermarketu. Po vydatném obědě jsme opět vyrazili na cestu a po strastiplné cestě dlouhé as 6 km jsme dorazili na louku, kde již bylo postaveno týpí (Téďa a Jakub tam jeli dříve, aby ho pro nás mohli postavit). Zbytek dne jsme se již jen ubydlovali a dělali dřevo na zbytek prázdnin.

V pátek jsme si vymysleli výlet a bohužel jsme netradičně vyrazili časně z rána (asi v půl desáté), což mělo za následek výlet v dešti. Když jsme se vrátili z výletu na louku, nezbyla nám energie ani suché oblečení na nic jiného, než na sušení a odpočinek.

Sobota byla vyhrazena pro celodenní celoskupinovou hru, kterou pro nás připravili vedoucí z Draca a jejíž téma bylo pirátské. Rozdělili jsme se na posádky napříč oddíly a jali jsme se hledat pirátský poklad. abychom jej získali, museli jsme se prodrat mořem plným nestvůr a úkolů. Na tuto skvělou hru přímo navazovalo celoskupinové hraní u táboráku, které pokračovalo až do pozdních nočních hodin.

V neděli, předposledním dni výpravy, jsme dopoledne všichni hráli hry na louce (Lakros, Pasák, Frisbee a Míčbí) a odpoledne jsme se rozdělili dle tradičních rolí a barvili jsme vajíčka a pletli pomlázky. Pro proutky jsme se museli vypravit až na starou vrbu rostoucí v tajuplném záhybu Kosového potoka. Po zhotovení pomlázek a vajíček jsme si dali výbornou večeři a hady a šli jsme brzy spát, abychom byli připraveni na Velikonoční pondělí plné běhu a výborných hostin.

O velikonočním pondělí jsme si odbyli ranní tradice a dostali jsme se i k již tradiční hostině plné mazanců, beránků, vajíček, čokolády a bonbonů. Kvůli brzkému odjezdu vlaku jsme museli vstávat již v půl sedmé, ale již zmíněná hostina nás znovu nabyla energií tolik potřebnou na zpáteční cestu k autobusu (ano, jak si všímavý čtenář jistě všiml, zpět na vlak jsme jeli předem objednaným autobusem).

Po cestě autobusem nás ještě čekala několikahodinová cesta vlakem, kterou jsme však přežili beze ztrát jsme vystoupili na Hlavním nádraží v Praze unavení, zpocení a plní kouřového aroma, ale naprosto spokojení.

zapsal: Myšák

fotky z oddílového foťáku najdete na zoneramě 

Márovo fotky ze sobotní návštěvy

Posted in Kronika, Kronika 2025.