V pátek jsme se sešli na Hlavním nádraží a Noemi přišla pozdě. Zjistili jsme taky, že je výluka, takže musíme nejdřív metrem na Kačerov. Odtamtud jsme jeli vlakem přes Bojov a Rýmaně až do Mokrovrat. Tam se mapy ujala Bety a přes Pouště, kde jsme viděli pštrosy, jsme došli až na Holé Vršky, kde jsme se na vyhlídce utábořili. K večeři jsme si zapálili oheň. Když jsme byli všichni najedení a ve spacáčcích, Noemi nám vyprávěla pohádku. Pak jsme šli spát.
Když jsme se v sobotu ráno probudili, všichni si stěžovali, že je v noci budily krávy z nedalekého kravína. Když jsme se nasnídali, vydali jsme se pro dřevo, abychom nahradili to, které jsme spálili. Kuba s Téďou to vzali ve velkém a přinesli celý strom. Následně ho na sebe málem hodili, ale naštěstí všechno dobře dopadlo.
Když jsme se konečně vykopali, zase nás vedli Bety s Muffinem (já jsem tam jenom okouněla). Vrátili jsme se kousek, kudy jsme šli včera večer, a pak jsme odbočili ke zřícenině mlýna. Tam jsme objevili trubku, která vedla od mlýna skrz malou hráz, kterou si odvážlivci prolezli (jmenovitě: Téďa, Vávra, Míša, Dan, Diviš a Neda). Taky jsme tam viděli jahodové liány.
Dál jsme se vydali bažinou a blátem k pramínku. Cestou jsme potkali úplně zelený rybníček, u kterého se Gerry rozhodl, že je správný čas na koupel. Po chvíli jsme zjistili, že jdeme úplně špatným směrem, tak jsme se nějakých 200 metrů vrátili a odbočili správně. U pramínku jsme doplnili vodu a dali si svačinu.
Dál jsme vyrazili nahoru, nahoru a nahoru, křovím a trním skrz plot na skoro vrchol Podleského vrchu, kde jsme si dali oběd a zahráli spoustu veverek. Potom jsme vyrazili na už opravdový vrchol, kde Téďa zjistil, že si u veverek zapomněl nůž, tak se vracel, Muffin se mezitím proměnil ve spidermana a ostatní hráli inkoust. Když se Téďa vrátil, vyrazili jsme dál.
Došli jsme na silnici a po pár metrech zase sešli na lesní cestu a šli lesem kolem dvou zamřížovaných štol. Potom jsme zas došli na silnici a šli po naučné stezce do kopce. Došli jsme až ke krásné louce, kde jsme si parádně zahráli míčbí (my jsme vyhráli!!!).
Potom jsme to k místu odpočinku měli jen asi kilometr. Když jsme si vybrali to pravé místo, navečeřeli jsme se. Po setmění jsme si zahráli napalujeme a upíra se s svíčkami. Ještě se hrálo městečko Palermo a pak Noemi postupně všem vyprávěla pohádku. Celou noc nás pro změnu budili jeleni.
V neděli ráno se dokonce i Lišce, Bety a Míšovi poštěstilo jednoho jelena vidět.
.
.
Rozhodli jsme se, že se nasnídáme až u studánky, ke které jsme šíleným krpálem došli a s hrůzou zjistili, že asi budeme žízniví. I přes to jsme se nasnidali a vydali přes potok přes kládu. Noemi se hrozně bála a Přemkovi se klepaly nohy, ale všichni to nakonec ve zdraví přežili.
Potom jsme vyšli kopeček na žlutou, kterou jsme došli na naučnou cestu a já, Muffin a Bety jsme šli s mapou vepředu. Na cestu jsme vyrazili jenom my a ostatní zůstali na rozcestí. Našel nás jenom Gerry, tak jsme se pro ně museli vrátit. Já, Bety a Kuba jsme začali hrát inkoust, který jsme hráli celou cestu až k památníku Karla Čapka.