Jů, podzimní prázdniny, to bude paráda. Celou výpravu nám šlo o nasbírání grošů na brašnu, abychom mohli nosit věci po Praze. Při setkání Píp, já, Zdenda, Jirka, Povi, Želvák, Max, Brambora, Filip, Míša, Leon, Přemek a Kačka dostali na nádraží do ruky důležitou přísadu do lektvaru (ořech) a soutěžilo se o groše, kdo ji udrží nejdéle.
Vydrželi to déle, než jsem předpokládala, až v druhém vlaku to Filipa přestalo bavit. Želvák s Kačkou drželi nejdéle, až za samotnou Vlašim.
Srub v Měsíčním údolí u Blanice a v něm starý pán nás čekali přívětivě. V krbu hořel oheň, čaj byl uvařen, zkrátka luxus. Hodili jsme batohy na kavalce a šli si projít okolí. Šli jsme za kešpokladem, který jsme našli (je tam supr brož) a pak jsme šli zpátky. Vyzkoušeli jsme si, jak důležitá je symbolika pro alchymisty, každý měl najít svůj symbol a pak ulovit jeho duplikát.
Želvák měl draka, měl ho do té doby, než skončil na stromě.
Pozor! Rada Alchymistů druhého břehu (AIIB) vypsala soutěž o nejúčinnější lektvar proti upírům, protože tito si vybudovali rezistenci proti česneku. Panečku, to bylo nápadů… Nakonec AIIB vybrali dva nejlepší, Leonův recept a Želváko zaříkání.
Svíčka a její plamen to jsou mocné nástroje v rukou alchymistů. A ten vosk všude potom po honičce!
Pátek
Draci, draci, draci… Drak normální, drak nenormální trojúhelníkový, mezi výrobou šišková válka na rozptýlení a nakonec vůbec žádný vítr. Křéma přišel, prý si cestou natloukl kotník. To má z toho, že chodí pěšky, má si pořídit soukromou drožku.
Neblbněte s těmi draky, nevydrží všechno! I tak ho stačilo žužu duo zničit, dřív než jsme vylezli na kopec. Celí vylezlí na kopec a přemlouvali jsme počasí.
Přemek měl také draka nevlastní výroby s dvouprovázkovým ovládáním a ten zase skončil úplně zašmodrchaný.
Smolný den, obrátili jsme se zpět.
Kmeňáci, kmeňáci jedou. Hája, ZuzkaQ., Anička, Martin, Míša, Gerry, Matla, Káťa přijeli a zahráli si s námi svíčkovou honičku, aby měli taky vosk všude.
Křémův kotník nabral fialovou barvu a velikost zralého lilku.
Sobota
Výlet. Křéma relaxoval v chatě. Šli jsme na Hrádek. Cestou byly klády a turnaj v PutaPuta. Ten trval dlouho a než jsme došli ke kostelu (krásný, udržovaný, zajímavý), byl čas na pozdní oběd. Cestou na obědplac děti nabíhaly na nakloněnou rovinu lemující silnici a v bodě, kde tráva přecházela v plot seskočili zpět dolů na silnici. Dělaly to téměř všechny. Šli jsme za nimi a pak jedna nejmenovaná kolegyně povídá: „To by mě zajímalo, co je na tom tak skvělýho.“ Chvíle ticha. „To musím zkusit.“ A zkusila načež prohlásila: „Sice mě budou bolet ještě týden kolena, ale stálo to za to!“ Čímž mě fakt rozesmála a utvrdila v tom, že my v oddíle prostě dospělost neznáme.
V altánu pod příjemným podzimním sluníčkem jsme si napucli bříška. Kmen vybalil fidlátka a všichni si malovali.
Následoval zpětný chod do chaty. Procházeli jsme hezkým starým mlýnem a mám zahradních trpaslíků zase dost na dlouhou dobu. Kdybychom je počítali, byli bychom tam ještě teď.
V chatě děti vybalily Bang! (už zase) a nechtěly dělat nic jiného.
Hája, Martin, Max a Kačka a teď nevím, kdo ještě se šli podívat na hřbitov k Hrádku, protože je víkend před dušičkami. Ač jsme šli k Hrádku ráno půl dne, šlo tam dojít za hodinku tam a zpět. Max přišel jak zmrzlina. Ale myslím, že z toho měli moc hezký zážitek.
Pak Hája hrál a my jsme s dětmi …… vlastně pšt!, to rodiče nesmí vědět, aby neřekli, že děti učíme hazard.
foto : Zuzka Q.
Neděle
Balíme, kde je ta Kačka? Jo v batohu… tam má ale přijít spacák! „Takovej bordel, to si ze mě děláte srandu?“ Čí je tohle? Kdo měl salám? Vyhoď to a přestaň brblat. Je tohle něčí? Kdo to chce? Takový čunčátka, a já myslela, že dítě je zdrobnělina člověka.
Před obědem jsme zjistili, že AIIB pořádají párty a že si vyměňují recepty na lektvary. Tak jsme s dětmi zkusili se vplížit a opisovat jich co nejvíc, naneštěstí jsme to moc nezvládli. Bylo to opravdu těžké. Příště to snad bude lepší.
Každopádně jsme zvládli zfackovat megabordel na mininepořádek, udělat skupinové foto (bez Povi, Matly a Křémy) a odcupitat na vlak (případně odbusíkovat pokud jste kmeňák).
Jů, podzimky, to byla paráda.
zapsala Káťa
foto Zuzka Q.
Další fotky od Křémy jsou v galeriíích tady!