Mega-akce mladších 6. – 8. 2. 2026

Posted on by

Byli tu: Marika, Timon, Péťa, Tóňa, Bageta, Julián, Vlče, Marie, Liška, Myšák, Doubravka, Deborka, Danča.

Fotky na Zoneramě

PÁTEK

V pátek jsme se sešli na Čerňáku. Z vedoucích tam byly zatím jen Maruška, Danča a Doubí. Autobusem jsme dojeli do Káraného a od tamtud chatovou zástavbou jsme se vydali k naší nejkrásnější chatě. Po večeři, kterou měl každý svoji, byla dětem puštěna pohádka před spaním. A tímto bylo Ledové království. No a aby vedoucích nebylo málo, tak o pár autobusů později a o přejetou zastávku + zábavnou ledovou cestou se jali dostaviti Myšák s Debí. No, ale aby tam trefili, vydala se jim naproti malá skupinka v čele s Maruškou a v závěsu Julián, Péťa, Timon a Tóňa. Poté, co jsme dorazili a ohřáli se, vyrazila další výprava, ale tentokrát pro Lišku. Po Myšákem čtené pohádce na dobrou noc jsme šli spinkat.

SOBOTA

Ráno jsme po probuzení snídali výborné palačinky od Doubravky s marmeládami, povidly a nutelou. Poté jsme šli na výlet po okolí a při tom jsme hráli hry: Hada, bombu, povodeň, zmizíka a klíště. Klíště se pokaždé léčilo zábavnými způsoby jako třeba písničkou, tancem a dřepy. Po návratu si děti venku hrály a stavěly domečky a vedoucí poradovali. K obídku byly těstoviny s červenou a po něm kompot. Po obídku byli někteří venku a hráli hry a druzí byli uvnitř a hráli deskovky. Tak jsme strávili zbytek dne. Večer nás opustila Danča. Ale i tak jsme neztráceli dobrou náladu a někteří šli hrát ven schovku a jiní šli běhat, ale stále tu zůstával i tým deskovek. K večeru byla polívka. A dokonce jsme k nadšení všech dostali od Doubí kakao, kterého bylo hodně. Na dobrou noc byla dětem ke kakau puštěna televize a na ní Byl jednou jeden život/vynálezce. Poté Myšák četl pohádku a šlo se spinkat.

NEDĚLE

Nedělní ráno jsme si dali lahodnou kaši uvařenou ve večerním kakau. Poté jsme si zabalili a hráli další nebo stejné deskovky. K obídku jsme měli tortily z domácího těsta s kukuřicí, masíčkem a sýrem. Po obídku jsme měli volnější program následován úklidem. Po úklidu děti a Deborka s Myšákem vyrazili na vlak. A Maruška a Doubravka a Liška douklidili. Liška poté odjela autem. A Maruška s Doubravkou vyrazily do Čelákovic na nádraží. Na nádraží se děti od Myšáka a Deborky učily houkat jako sova. O nějaký čas později dorazily ony dvě zmíněné aneb Maruška a Doubí. Maruška k obdivu všech zašmátrala a vytáhla lopatu. Ha ha ha. Interní vtípek. Vylovila totiž švestkový kompot. Lahodný kompot jsme papali a při tom děti s Deborkou hrály hry. A od Myšáka jedly sušenky. Za chvilenku přijel vlak, který nás dovezl na Hlavák a tam jsme se rozloučili.

Zvonec výpravy Konec.

Zapsaly: Maruška a Debí

Sázavka starších 6.–8. 2. 2026

Posted on by

Byli tu: Martin, Matěj, Gabík, Ezra, Fandáč, Ctibor, Paštika, Dorian, Vávra, Angrešt, Anička, Briket, Neda, Fanča, Bártek, Vojta, Jakub, Fred, Téďa, Muffin

Fotky na Zoneramě

V pátek jsme se dle lístečku v 17:10 sešli (až na Freda) na Hlaváku, ale ouha! Vlak jel v 17:04! Tak jsme necelou hodinu čekali na další, v průběhu čehož přišel Fred nejen s 90 rohlíky z Billy. Jeli jsme bez přestupů asi hodinu a tři čtvrtě do Světlé nad Sázavou, kde nám výpravčí půjčil svoji čapku. Vydali jsme se už skoro v noci asi 7 km k chatě přes traverzy, kde jsme se postupně bez pádů všichni dostali na druhou stranu. Dorazili jsme asi v půl desáté docela zabahnění (zrovna roztál sníh). Okolo půl jedenácté jsme šli spát.

V sobotu jsme se ráno všichni probudili a dali si k snídani každý asi 10 půlek rohlíků, v troubě do křupava rozpečených, s Lotuskovou pomazánkou, lepší Nutellou nebo domácí česnekovou pomazánkou.
Po snídani jsme měli v plánu hrát lakros a pak jít na výlet, leč nakonec jsme stihli jenom lakros. Skoro všichni skončili s mokrým a zabahněným oblečením, ale při hraní nám to nevadilo.
Zabahnění jsme se vrátili k obědu – cizrně na kari. Po obědě následoval poledňák: někdo hrál Magicy (párty box!), někdo na kytaru, někdo spal a někdo myl nádobí. Po poledňáku jsme se shromáždili a rozdělili do tří gild (začali jsme hrát Dračí dlabanec, též trefně zvaný Dračí žumpa, což je skarabícká variace Dračí hlídky/doupěte). K večeři byly bramborové knedlíky, do nichž každý dal náplň, kterou přivezl. Knedlíky (každý měl dvě koule) jsme si mohli sníst sami nebo ho dát do gamblu, z nějž si každý vylosoval náhodný. Po večeři jsme dohráli Žumpu/Dlabanec a v půl dvanácté šli spát.

V neděli jsme si ke snídani dali jáhlovou kaši s broskvemi, dobalili se a až do oběda si hráli, vařili oběd nebo dělali dřevo. K obědu byla polévková hmota z toho, co každý přinesl (hmota proto, že jsme toho přivezli tolik, že nebylo místo na vodu). Douklidili jsme a vyrazili do Sázavky na vlak, který jede v půl čtvrté.

Zapsali: Ezra s Fredem

Běžkovací výprava v Neratově v Orlických horách 29. 1. – 1. 2.

Posted on by
 
Fotky na Zoneramě: https://eu.zonerama.com/Skarabeus/Album/14714166

Byli tu: Géďa, *Káťa, Kubajs, Míša, Móňa, Fred, Jakub, Liška, Myšák, Téďa, Vojta, Bárt, Briket, Fanča, Martin, Neda

Čtvrtek

Sešli jsme se na hlaváku s ohromnou chutí vyrazit. Nasedli jsme do vlaku a jeli, jeli a jeli. Za pět minut vystupujem, zvedáme se, oblékáme a jdeme ke dveřím. Vlak zastavil. A nic, dveře se neotvírají. Stojíme mimo stanici, čekáme u dveří asi pět minut připraveni vystartovat na autobus, divíce se, co se děje, když přijde paní a smutně všem vykládá, že má na nádraží manžela a na příjezdové tabuli píší 80 min zpoždění. Koukáme do aplikace Můj vlak a opravdu, vlak má dokonce dvě a půl hodiny zpoždění z důvodu srážky jiného vlaku s osobou.
Tak si jdeme zase sednout, 54 minut hrajeme hry a předčítáme si Krále Ubu, když se vlak rozjede. Sice bylo zpoždění jen hodina, ale navazující autobus jsme samozřejmě nestihli. Nakonec jedeme po hodině na nádraží busem do Žamberka, který málem nestihneme, neboť jsme si spletli místo odjezdu. V Žamberku půlka lidí čeká na Kubajse a druhá půlka pokračuje busem do Kunvaldu, aby měl Kubajs druhou várku rychleji. No, ani zde neproběhla komunikace čistě, když půlka dojela do Kunvaldu, zjistila, že na nás Kubajs čeká tam. Ten tedy nasedl do auta a se zpožděním pokračoval do Žamberka, tam nás nabral a jelikož se mu příčilo jet dvakrát, přibral do svého auta i zbylé. A určitě chápete, jaká je sranda do jakkoliv velkého auta dostat 9 lidí 8 batohů a 7 bežek… No, do Veverkovic chalupy jsme se nakonec dostali a všechno dobře dopadlo.
Zapsal Jakub

Pátek

Po včerejším pozdním příjezdu jsme se rozhodli nevstávat dříve, než je nutně potřeba – ještě jsme totiž čekali na Míšu s Téďou a Káťou, kteří mohli přijet až dnes ráno –, a tak někteří vstali až kolem desáté. K snídani jsme měli rohlíky, v troubě do křupava rozpékané, s máslem!, Veverkovic domácí marmeládou a sýrem (kdo chtěl, dal si samozřejmě všechno dohromady).
Ke konci snídaně konečně přijeli Míša a spol., pročež jsme mohli vyrazit na běžky. Vyjedše čerstvě nasněženým sněhem od chalupy nahoru ke hřebeni, kde už byla běžkařská stopa, až k rozhledně na Anenském vrchu, zase jsme si celý kopec krásně sjeli dolů a zanedlouho jsme byli zase zpátky v chalupě. Pár zbývajících hodin do večeře část bobovala nebo hrála deskovky, pracovitější dělali pod Fredovým vedením štrůdly nebo vařili těstoviny s tuňákem k večeři. A taky přišel čas na bojovku od Vojty s Liškou, připravenou podle děsivého videa z Instagramu; dětská a vedoucovská skupina, když ji šla, se prý hodně bála, když potom šli kmeňáci s Fredem, tak se zato hodně smáli.

Sobota

Po včerejším kratším výletu jsme chtěli ráno vyrazit autobusem na Šerlich a dát si pořádnou trasu po hřebenovce a tak se také stalo. Delší trasa však část včerejších běžkařů odradila, kteří tak raději zůstaly v chalupě a okolí, zato však výšiny přitáhly neběžkujícího Téďu s Myšákem, již se rozhodli trasu absolvovat na bobech, a jejich nápad se více než běžky zalíbil i Jakubovi. Snídaně, k níž byly výborné včera napečené štrůdly, v troubě ohřáté, byla výrazně kratší než včerejší, a tak jsme rychle mohli vyrazit na bus, nakonec stejně zpožděný.
Na dnešní trase se naplno projevila absence Ježkova a Muffinova, jelikož Fred, minule ty dva jen těžko dohánějící, najednou byl po většinu času bez konkurence vpředu, čímž vznikl monopol a to nikomu nesvědčí.
Rychlí však byli, vyjma bobovací skupiny, všichni, a tak jsme dorazili zpět vcelku brzy, snad kolem třetí či čtvrté. Bobáči, jedoucí narozdíl od nás bez přestávek (oběd si nechali v chalupě, aby měli motivaci se vrátit, my jsme na ně na začátku taky ještě párkrát čekali), se vrátili o něco později.
Po návratu se dělo zhruba totéž co den předtím, jen k večeři byly moc dobré noky se špenátem.

Neděle

K všeobecnému smutku nadešel den odjezdu. Na běžky již nebyl čas, pouze jsme vstali (pravda, ne nejdříve), nasnídali se jáhlové kaše, poklidili věci své i zdejší, naobědvali se skvělé zeleninové polévky, někdo si ještě rychle zaboboval a už jsme museli vyrážet. V plánu jsme však neměli pouze cestu k autobusové zastávce, nýbrž i krátkou procházku Neratovem.
Od plánu na procházku jsme se ovšem vcelku rychle vychýlili, potkavše swapovací boudičku se spoustou oblečení zadarmo či k výměně. Nahrnuvše se dovnitř, celou jsme ji pořádně prošátrali, svůj vysněný kus si však odnesl zejména Bártek – stylovou čepici v prvorepublikovém až poválečném stylu (nejsem expert).
Když už nebylo co prohledávat, vyrazili jsme do pověstného neratovského kostela Nanebevzetí Panny Marie se skleněnou střechou ad. moderními prvky, ten si tak akorát i s výstupem do věží stihli prohlédnout a pak už jsme úspěšně autobusem a třemi vlaky dojeli do Prahy.
Zapsal Fred

Celočtrnáctkovské bruslení 17. 1. 2026

Posted on by

Byli tu: Tóňa, Josí, Neda, Martin, Matěj, Limeta, Gabík, Fanda, Fanča, Ezra, Dorian, Ctibor, Briket, Bártek, Angrešt, Kuba, Deborka, Ježek, Doubí, Milan, Vojta, Filip

Fotky na Zoneramě

Již podruhé (tedy už tradičně) se celá Čtrnáctka sešla, aby si užila mrazu na ledovém stadionu. A jako pokrok od minulého roku jsme tentokrát měli celý stadion pro sebe.

Veřejně méně známá informace je, že zatímco většina skarabíků bruslila, tak pár vedoucích v klubovně pilně šilo nové týpí. Samozřejmě nemohly chybět palačinky ke snídani…