výprava do ZOO – 20.1. 2024

byli tu: Téďa, Fred, Vávra, Tonda, Tonča, Žofka, Danča, Gabík,
Fanča, Anička, Juli, Muffin, Briket, Martin, Milan, Honzík, Filip,
Diviš, Limetka, Ctibor, Bártek, Neda, Myšák, Noemi a Jakub

Na zemi byl poprašek sněhu a celý den vypadal jako svěží zimní
ráno, ale to nás nezastavilo a vydali jsme se do pražské zoo.
Rozdělili jsme se do menších akčních skupinek a naše cesta po
zoo započala. Kromě luskounů, klokanů a slonů jsme viděli
Vodnice posvátné – žáby, které žijí pouze v jezeře Titicaca a
mohou dosáhnout váhy až jednoho kilogramu. Také jsme viděli
nové gorilí mládě a někteří se dozvěděli spoustu zajímavých
informací o hroších. Na konci celé akce jsme si ještě zahráli pár
her a rozloučili se.

zapsala: Danča

fotky najdete zde

Běžková výprava na Srní 12.-14.01. 2024

 

Byli tu:

Fred, Ježek, Liška, Vojta, Filip, Géďa, Jakub, Muffin, Diviš, Káťa*, Myš, Sir Trol Teodor, Kubajs

Pátek
Dorazivše v pátek po úmorných tří a půl hodinách jízdy autobusy na Srní a došedše do chalupy, byli jsme přivítáni v již vytopené chalupě Géďou, Kubajsem a Káťou*, načež, navečeřevše se vlastního jídla, hráli jsme různé hry a postupně jsme chodili spát, ta v tu chvíli nejvybranější společnost, Fred, Myšák a Liška, samozřejmě, jdouc příkladem, vyrazila první. ¹

Sobota
V neděli, nasnídavše se speciální rýžové kaše pro vybranou společnost, jsme dlouho v klidu nepobyli, nechali chudáka Káťu* samotnou a vyrazili na autobus, jenž nás dovezl až na Modravu, Filipovu Huť, odkud jsme vyrazili na výlet krásným, čistým sněhem, jehož trasa je známá jen zasvěcenějším. ² Téďa si rozbil vázání, pročež šel pěšky. Každopádně u nějakého rozcestníku jsme se rozdělili na v tu chvíli nejvybranější společnost, jež se skládala z těch nejvýkonnějších a zároveň nejméně líných, a zbytek, mezi nimiž vynikali Myšák s Liškou, kteří, ač by měli na to být součástí nejvybranější společnosti a byli opakovaně přesvědčováni, se, poddavše své lenosti, vydali s horší skupinou. Obě skupiny jely do Modravy, ta lepší skupina s nejvybranější společností však o šest kilometrů delší trasou přes Březník.
Setkavše se v Modravě, chtěli jsme si dát někde horké pití, avšak bylo moc plno. Mezitím jsme se ještě naobědvali svým vlastním jídlem. Géďa s Kubajsem se oddělili, ježto byli nejspíš už unavení a chtěli jet do chaty autobusem, Géďa ještě předtím vyměnivši si své běžky s Téďou.
Z Modravy jsme vyrazili zpět na Srní, nejprve prudce stoupajíce, později zase prudce klesajíce. Cesta však nebyla upravená, takže někteří odborníci, namátkou mohu zmínit Diviše, rozjevše se pořádně, nebyli vůbec schopní brzdit, až dosáhli rychlosti kolem 50 km/h. ³ A jak je svět nespravedlivý – vybraná společnost, v tomto případě Fred, Myšák a Ježek, jedouce první, si to odnesla – najevše do štěrku schovaném pod štěrkem, si dosti brutálně poškrábala lyže.
Pak jsme však už částečně dojeli, částečně došli zpět do tepla do naší milé chalupy, kde jsme hráli hry a vařili česnečku. Po delikátní večeři ⁴ jsme si ještě zahráli mafii, ⁵ při níž se zase všechno neštěstí sneslo na toho nejvybranějšího, ⁶ jenž se stal třikrát ze čtyř her vrahem. A ještě k tomu vrahové ani jednou nevyhráli!
Po hře část lidí, mimo jiné chtějíc se po hře uvolnit, vyrazila na příjemnou noční procházku. Po ní zase ta nejvybranější společnost, stejná jako včera touhle dobou, jdouc příkladem, vyrazila spát. ¹

Neděle
Ráno, dojedše zbylou polovinu rýžové kaše ze včerejší snídaně, ⁷ jsme vyrazili na výlet, samozřejmě s lakroskami. ⁸ Značnou část výletu jsme trávili u bobrů a jejich protržené bobří hráze, přešli jsme i přes jejich hrad a chodili po ledě, někdy tenčím, nežli bychom chtěli, na jejich jezeře. Nakonec i přes Kátino* ke konci pomalejší tempo jsme však všichni led přešli a mohli jsme se pustit do vrcholné aktivity výpravy, lakrosu, jejž jsme si pochopitelně všichni opravdu užili. Vyhrála, jako vždy, ta vybranější společnost. Muffin, pravděpodobně nechtě se vystavovat posměchu za to, že nemá lakrosku, raději do sněhu vyšlapával obrovského skarabíka.
Navrátivše se jsme uklízeli, hráli, připravovali noky se špenátem a parmezánem, dokazovali, že čaj se může říkat jakémukoli odvaru ze sušených rostlin, později obědvali a nakonec bohužel, rozloučivše se s kmeňáky, i odjeli.
Anžto náš první autobus nabral během kratičké chvíle před naším nástupem zpoždění asi dvacet minut, ježto byl úplně plný a možná i kvůli něčemu jinému, jeli jsme ze Sušice, kam nás zavezl, o půl hodiny pozdějším spojem.

Sláva všem účastníkům první běžkovací výpravy oddílu Skarabeus! ⁹

 

¹ To, že si ještě téměř do příchodu ostatních povídala, je vedlejší.
² Zejména Gédě s Ježkem, již ji plánovali.
³ Podle Divišova vyjádření.
⁴ Hádejte, co k ní asi bylo.
⁵ Městečko Palermo je zjednodušená verze mafie pro malé děti.
⁶ Kdo je asi součástí všech vybraných společností? Hledej, šmudlo, hledej!
⁷ To nebylo v plánu, původně byla zamýšlena ovesná, vločky jsme místo toho odvezli do klubovny.
⁸ Pouze ti, kdo si je přivezli, Ježek, nestíhaje v pátek autobus, nezvládl vyzvednout erární.
⁹ To by mělo být napsáno i na nějakém pomníku, ne jenom v kronice.

 

Zapsal: Fred (k němu také směřujte případné komentáře ohledně tvůrčího psaní 🙂

Fotky od Gédi, Freda, Muffina a Kubajse – (všechny pohromadě) najdete na oddílové Zoneramě

Vánočka v Janově 1.12. – 3.12. 2023

 

 

Byli tu: Muffin‌, Doubravka, Krtek, Fred, Ježek, Jakub, Kuba, Liška, Honza, Vojta, Filip, Maruška, Fanča, Bártek, Fanda, Tonda, Neda, Prokop, Anička, Dorian, Vávra, Limeta, Tonda P, Matěj, Fanda Č, Gabík, Martin, Julián, Tonička, Josefina, ‌Žofka‌, Bonifác‌, Géďa, Mára, Móňa, Kubajs, Hája, Zuzka, Zdenda, Májka, Eliška, Tomáš, Marika, Patrik

Pátek
Na Čerňák se s námi přišel rozloučit Diviš, který s námi naneštěstí jet nemohl. Pak jsme jeli do Jablonce, kde nám málem ujel návazný autobus do Janova nad Nisou. V Janově cestou na chatu jsme obdivovali obří rampouchy a zasněženou krajinu. Na chatě jsme se navečeřeli a pak se rozdělili do pokojů. Pak jsme si vybalili a šli jsme spát.

Sobota
Ke snídani byli vánočky a po snídani jsme tradičně nakrájeli vánočku s hráškem, kterou pekl Krtek a byla mnohými chválenai. Po snídani jsme šli na krátký výlet ozdobit stromeček zvířátkům, u kterého jsme si zazpívali pár koled. Cestou zpátky jsme se rozdělili, někdo si zašel na rozhlednu, a někdo rovnou na chatu, ale všichni se koulovali.
K obědu byl horký kuřecí vývar a po poledňáku jsme šli ven. Teda, šli by jsme, kdyby to zlý Muffin nezakázal těm, co si ráno promočilii oblečení. Takže ven šlo sedm lidí a ostatní se rozdělili na dvě skupiny. jedna vyráběla papírové ozdobičky na stromeček, který obstaral Krtek. Zatímco druhá dostala na výběr mezi několika deskovkami, někteří ale pohrdli a radši hráli flašku a házeli bottle flipy. Potom se skupiny prohodili,a mezitím se skupina z venku vrátila a všichni si udělali lodičky ze skořápek. Večer jsme šli pouštět lodičky a prskat prskavky. Když jsme se vrátili dovnitř tak všichni přinesli dárky a usadili se ke stolu. Pak jsme si dali řízek s bramborovým salátem, který tradičně připravili kmeňáci. Po tom co všichni odnesli nádobí jsme si zazpívali koledy, dali cukroví a rozdali si dárky. Velký efekt zanechává hračka s točícím se dřevěným kolečkem na provázku, kterou dostali všichni a mnozí si s ní hrají ještě v autobuse cestou do Prahy.
Po rozdání dárků bylo volno, někteří hráli různé deskovky, i dvě co jsme dostali, pexeso, a Debiliori vincit, karetní hru, kterou Vojta hned při první hře „zaseknul”, měl si líznout pět karet, ale měl v balíčku jen dvě. Postupně se všichni odebrali ke spánku, většina nejpozději jak jim bylo dovoleno.

Neděle
V neděli byl budíček o půl hodiny později, a navíc si všichni museli zabalit ještě před snídaní, takže jsme dosnídali celkem pozdě. Hned po snídani se ti co chtěli jít ven oblékli a šli hrát lakros, nebo se jen koulovat. Zbytek zůstal uvnitř a hrál bang a potom dixit. Venkovníci se vrátili právě včas aby si všichni mohli uklidit pokoje, odnést batohy do předsíně a jít se naobědvat. K obědu udělala Móňa těstoviny se špenátem a když pak zbyly a museli jsme je vyhodit, abychom mohli odejít, tak nám to rvalo srdce, protože byly moc dobré. Po snídani byly děti uklizeny do pokoje, a hrálo se městečko palermo, zatímco se uklízel celý dům. Kmeňáci byly při úklidu stejně nápomocní, jako během celé výpravy, za což jim patří velký dík. Vlastně bych skoro měl napsat že vedoucí a děti byli nápomocní kmeňákům. Nakonec už jsme museli děti vyhodit na sníh, aby se dalo v chatě douklidit, ale už brzy jsme si udělali společné foto a vyrazili jsme na autobus. Cesta zpět proběhla bez zádrhele, dokonce byli všichni z neznámého důvodu o mnoho klidnější než v pátek.
Tak hodnotím letošní Vánočku jako vydařenou a těším se na všechny zase za rok.

Zapsal: Muffin
Napovídali: Vojta, Filip, Maruška, Doubravka

Díky těm, co fotili oddílovým foťákem, fotky najdete na Zoneramě tady.

Mečící Sázavka 16.11. – 19.11. 2023

Byli tu: Myš, Bartek, Vávra, Doubravka, Diviš, Ctibor, Krtek, Maruška, Prokop, Liška, Tonda, Žofka, Tonda P., Tóňa, Gabík, Neda, Fanda, Filip, Milan, Bonifác, Limeta, Jakub, Anežka, Honza, Vojta, Dan, Fanča, Martin

Čtvrtek 16.11. – Mečící Sázavka

Ve čtvrtek jsme se sešli na nádraží a vyrazili do Kolína, kde jsme přestoupili na vlak, který nás dovezl na Sázavku, odkud jsme šli na Sázavku, kde jsme se najedli, připravili si ležení a šli spát.

Pátek 17.11. – Mečící Sázavka

V pátek jsme se po snídani rozdělili na dvě skupiny. První skupina, tvořená mladšími, pekla perníčky a dělala oběd, mezitím starší vyrazili ven mečovat. K obědu bylo tofu na kari. Po obědě jsme se prohodili. Starší pekli perníčky a mladší šli ven mečovat. Venkovní skupina, třesouc se zimou, vyrazila zpět na Sázavku, kde s ostatními začala hrát upíra. Hráli jsme ho až do večeře, ke které byly těstoviny s červenou omáčkou. Po večeři jsme vyrazili do lesa, kde jsme hráli náčelníka, poté jsme vyrazili zpátky, kde pro nás už byly připraveny křupky na křupkovanou, kterou vyhrál Krtek. Po křupkované Muffin začal hrát na housle. Po chvíli se část z nás rozhodla jít spát, zbytek dál poslouchal Muffina a spát šel až později.pokračovat ve čtení…