Sešli jsme se v pátek v počtu 16 lidiček – Filip, Brambora, Žužu, Leon, Noemi, Přemek, Terezka, Kristýnka, Klárka, Alice, Ája, Zuzka Tk., Pípáček, Káťa, Křéma a Zdenda.
V pátek večer jsme si nejdříve u svíčky na patře přečetli něco o indiánských zvycích. Poté jsme si zahráli hru na procvičení morseovky a vyběhli do parku na sekačku a další hříčky. Vrátili jsme se do klubovny a povečeřeli. Potom se nám v klubovně objevil dopis z chybějícími indiciemi k místu, kde je ukrytý šamanův poklad, tak jsme si jej přečetli, zalezli do spacáků a nechali si zdát o pokladu, který zítra pojedeme hledat….
V sobotu ráno jsme si sbalili věci, nasnídali se, vyčistili si zuby a odešli na vlak. Ve vlaku jsme si dali výbornou buchtu a cestování zkrátili hraním různých hříček. Krátce před polednem jsme Vystoupili na zastávce Mladá Boleslav – Debř a vydali se hledat poslední klíče k otevření pokladu. Cestou jsme se schovávali při zmizíku, zkoušeli nekonečné kotouly, skákali do dálky a hráli zápas o putovní lakrosku (nebo spíš s putovní lakroskou). K večeru jsme dorazili nedaleko zříceniny Zvířetice, kde měl právě být ukrytý šamanův poklad. Protože do cíle jsme měli přijít až za tmy, postavili jsme zatím přístřechy nedaleko v lese a uvařili si polévku k večeři. Když padla tma vyrazili jsme na Zvířetice. Po tmě a po tichu jsme opatrně došli na hradní nádvoří. Po krátkém prohledávání jsme spatřili ve sklepení světlo. Vešli jsme tam a objevili uzavřené kamenné dveře, před kterými u zapálené louče ležel odkrytý otevírací mechanismus. Zasadili jsme popořadě všechny artefakty na svá místa a pronesli zaklínadlo. V tom před dveřmi vyšlehly plameny a dveře se začali pozvolna odsouvat. Čtyři nejstatečnější vrhli do plamenů magický prášek a oheň uhasl. Konečně jsme mohli vstoupit za portálem jsme spatřili šamanovu hrobku vyzdobenou spoustou indiánských předmětů. Popořadě jsme si vybrali některé z předmětů jako odměnu, vrátili se k tábořišti a šli spát.
V neděli jsme vstali, zahráli si veverky, škatulata a vyzkoušeli vis, Potom jsme uvařili čaj, nasnídali se, zabalili a vyrazili na hrad. Šamanova hrobka už tam nebyla, asi opět zmizela, třeba se opět ukáže nějakému dalšímu hledači, který vynaloží tolik úsilí jako my. Prohlédli jsme si hrad a procvičili morseovku. Kolem jedné hodiny jsme se naobědvali a ještě si zahráli na schovávanou a odebrali se na vlak. Než přijel na nádraží, ještě jsme si stihli zahrát jan-ken-pon a zoo, potom už nám přijel osobák do Prahy.
s dětmi sepsal a upravil Zdenda