Velikonoční táboření v Níhově 1.4 – 5.4 2010

Čtrnáctkovské společné … Velikonoce 1.- 5.4.2010 Níhov,  foto: Křéma 
 
I vyjeli jsme až do dalekého Níhova, abychom si velikonočně zatábořili. Vlakem za Skarabeus jeli: Pípáček, Zdenda, Křéma, Aleš, Honza s Káťou a Flíčkem(hafík), Přemek, Brambora (Bára), Filip. Za Draco se mačkali: Hroch, Vítek, Ája, Čača, Micka, Barča. Skrovně se tvářili Wabluška Thosan: Eliška a Janek. Proč uvádím tři oddíly? Protože jsme se spojili a spali ve dvou týpkách. V Níhově jsem na ně na sluníčku čekala já Káťa. V pátek nám přijela ještě Zuzka Tk….

klikněte na nadpis pro celý článek! 

Čtvrtek
To je pořád stejné… chvojí, stavba, dřevo, ležení, seznamovací večer. Chvojí bylo ošperkováno skutečností, že nebylo smrkové, tak jsme nejdřív obírali borovicové, ale efektivita práce 1 pytel/1,5hod se nám nezdála, tak jsme rozhodli pro radikální řešení a poslali jsme do lesa Aleše. Inu kdo umí, ten umí…
Večer měla na starosti Hroch a bylo to super. Rozděleni do skupin sbírali jsme body za počet plyšáků přivezené na výpravu, za věk, váhu, hnědé oči. Pak jsme si kreslili na záda obrázky a berle byla naprosto nepoznatelná. Zkuste si to! Ještě jsme doplňovali slavné dvojice Bob a…., Mach a …., Pat a …, a odtud víme, že Anče a Fraucimor jsou nerozluční a Trautenberg s Kubou ostrouhali stejně jako Edudant.

Pátek
Začali jsme klasickými veverkami a pak jsme dělali týpí tašky, abychom si měli kam dát věci, které bezprostředně po příjezdu opustí batůžek a nechají se nalézt až při odjezdu nebo vůbec. Kartáček, baterka, šátek… Děti byly šikovné, jen ty jehly a nitě zlobily, ale nakonec to všichni dokončili a v týpku to hned vypadalo o poznání lépe.
Odpoledne byl společný program se všemi oddíly Vpřed, Uši X, Arálie a my. Rozdělili jsme se na dělače tyčí pro kmen (taky príma hra), lakrosáky a ty ostatní. Ti ostatní hráli pasáka, hutututu a na čápa.
Přijel kmen: Káťa K., Matla (už čt), Povi, Jirka, Zuzka Q., Hája, Míša, Op, Michal (so).

Sobota
Nebyla by to velká výprava, kdyby se nešlo na výlet, poznat trochu okolí. Nebylo to náročné, opravdu ne. Slunili jsme se a děti se učily mapu a manipulaci s tím hrozným nástrojem buzolou. Tedy jen Skarabíčata, Draco a Wabluška šli jinam. Během četným přestávek jsme hráli na trpaslíky (kradení kamínků) a zmizíky a tak. Pořád jsme oblejzali potok až jsme dospěli do místa, kde nebylo přes co jít přes vodu a přitom nebyl břeh, po kterém by se dalo jít dál. Ale to by nebyli naši jinoši, kdyby něco nevymysleli a tak naskládali klády věrni bobrům a přešli jsme suchou nohou.
Křéma nám vyprávěl 3 povídky vázané na tamní krajinu: O lekavém mnichu, Zavražděný sedlák a Místo přání. Místo přání jsme našli. Dokonce jsme viděli i hrnec z povídky o Zavražděném sedláku.
Potřebovali jsme učinit nějaký odvážný skutek a tak nás napadlo se podívat do toho hrnce, i když byl odříznut od cesty řekou, jestli v něm nenajdeme dukáty. Dukáty jsme nenašli, ale cesta studenou vodou se nám vyplatila, protože když jsme na místě přání poprosili o radu ohledně šamanova pokladu, který hledáme, byli jsme vyslyšeni.

Neděle
Na Místě přání jsme objevili mušličky, dukáty a groše. Sice nevíme zatím co s tím, ale asi je to důležité.
Pletli jsme pomlázky a barvili vajíčka.
Odpoledne jsme vyháněli moranu zase společně s celou 14. Pomocí Větru, Sněhu, Tmy, Ledu, Silvestru, Vánoc, Hladu a Mrazu, přátel Zimy, jsme moranu poskládali a pak jsme díky lítému boji jsme vybrali tu nejtužší a nejkrutější a tu jsme utopili. Přišlo Jaro s pomlázkou a beránkem.
Večer dámy připravovali vypečené dobrodružství na pondělní ráno a chlapci si vyprávěli vtipy u kmene. Ani nechci vědět jaké.

Pondělí
Au, au, chňa, chňa, auvajs, káč, chňa, au. Tu máš pentli a dej pokoj! Kačenky s čísly a písmenky z perníku káč, plác, chňa chlapce, muže a jinou žoužel dovedly do bambusového budníku a ten je vyslal na autobusovou zastávku, na které autobusy nejezdí, protože je značka zapíchlá v řece. Mezitím jsme my dámy připravily pomlázku (to bylo zase žrádla) a sezení a čekaly až se testosteroňáci vrátí.
Pak jsme jedli a jedli a jedli až to nikdo nechtěl a přecpaní jsme šli balit. Všechno se to povedlo a ušmudlaní a voňaví jsme se vydali na vlak do Prahy.

S dětmi na schůzce sepsala a upravila *Káťa

 

… a můžete si i prohlédnout Křémovo fotky z letošního Níhovského Velikonočního táboření !