V pátek o půl páté se sešla skupina A1 ve složení Pulec, Rypák, Výpadek a spol. Jeli i Kubajs a Móňa.
Po nákupech jsme vyrazili celkem brzy, ale vzhledem k neschopnosti českých řidičů, kteří nás zdrželi další 2 hodiny v zácpě, jsme dorazili až o půl deváté do Rokytnice nad Jizerou. Měli jsme najít dům se zelenou střechou, kterážto ovšem ve tmě není rozeznatelná. Naštěstí se nám celkem brzy podařilo trefit ten správný dům, kde nám paní správcová předala klíče od chajdy. Po prozkoumání budovy jsme zjistili, že na záchod budeme chodit do skříně a voda nám po kapkách možná někdy steče do hrnce. Téměř v zápětí dorazila i druhá skupina, čili B2, respektive B8, protože jich bylo osm a to Povi, Zuzka, Zuzka, Jirka, Matla, Michal, Míša a Gerry. Poté co Gerry všechno počůral, což nemělo další dalekosáhlé důsledky, tudíž bylo nutno zabavit se jinak, holky začaly zašívat Jirkovy roztržené kalhoty, které si trhnul při neopatrném výskoku z auta, a pak Pulec, Kubajs, Matla a Michal hráli pokra a Matla všechny nechutně rozdrtil, protože neumí prohrávat. Po drsné rozcvičce na které byli jenom Pulec, Rypák a Výpadek, vstali všichni ostatní.
nadiktoval Pulec
Pulec to splet, rozcvička byla až v pondělí. Nasnídali jsme se a Pulec nám chvíli předčítal z Písma aneb Ježíškova dobrodružství. Po této kulturní vsuvce jsme se vydali na výlet, Kubajs to chtěl posléze zatáhnout někam do hotýlku na čaj, ale měli zavřeno, a tak jsme došli nakonec až do Rokytnice. Tam dokonce byla jedna restaurace otevřená a brali v ní i psy. Ostatní se po občerstvení vydali zpět do chaty a já jsem se šla s Móňou ještě projít. Okolí Rokytnice je vskutku půvabné. Když jsme se navrátily i my, byli v chatě už i Káťa s Hynkem a Géďa s Márou. Kytaristi pilně secvičovali různé písně a doplňovali příjemnou atmosféru. Móňa udělala výborný jablkový dort, ale ten jsme jedli až v neděli.
Ráno dalšího dne jsme se (já, Géďa, Mára, Zuzka a Hája) vydali po stopách Nejedlého (nebo Nevrlého??), tedy do Jizerek. Byl to příjemný výlet se spoustou focení a jednou zastávkou na jídlo.
Ostatní, co zůstali v Krkonoších, podnikli výlet na Dvoračky – prý to bylo super. Michal ráno odjel. Večer Hája Móně zahrál 30 písniček – podle jejího výběru, k narozeninám. Dlouho jsme o nich debatovali. Móňa taky ještě po chalupě hledala třicet svíčiček a u nich schované hádanky, které jsme pak společně řešili. V pondělí, kdy konečně proběhla už výše zmíněná rozcvička, jsme si zahráli nahoře nad chatou lakros, a pak už byl oběd, uklízení a cesta domů. Po cestě nazpátek jsme stavěli na pumpě – ,,je to kříženeček“. Bylo to fajn.
Zapsala Zuzka A. (alias Tkanička)