Sešli jsme se v pátek v poměrně malém počtu na Hlavním nádraží. Za Skarabíky Myšák, Téďa, Halk, Píp, Eliška, Aleš a Géďa. Hroch reprezentovala Draco a pak už jen organizátoři a jejich spřízněné rodiny a děti…
Ve vlaku nás tedy jelo docela málo, ale na hluku to znát nebylo. Dostali jsme navíc Verču a Vojtíka. Po cestě jsme hráli kartičky, vytírali podlahu, hráli tleskanou a měli jen 20 minut zpoždění. Od vlaku nás jako důležitou eskortu doprovodila do kempu dvě doprovodná vozidla s majáčky. Bylo pozdě, tak jsme se jen navečeřeli, postavili stany a šli spát.
Ráno vstávaly děti děsně brzo. Po kempu se pohybovaly už v cyklistickém a s helmami – s těmi i snídaly… Byli jsme rozděleni do skupinek, připravili jsme kola a vyrazili na časovku. Na jejím konci jsme dostali plán trasy, mapu a seznam s úkoly. Postupně jsme se se skupinkami míjeli, dojížděli a předháněli. Díky mírné chybě v itineráři pak nastala situace, kdy jedna skupinka jela vpravo, druhá vlevo, třetí rovně a čtvrtá se vracela z protisměru.. Ale nakonec se všichni našli a závod dojeli. Po cestě jsme navštívili louku, kam jezdila Čtrnáctka na tábory v 80. letech. Stavěli jsme z lega, vymýšleli smysluplně věty jen z názvů rybníků. Po dojezdu do kempu jsme ještě projeli divokou řeku na kole. Ti nejvíc utahaní se najedli a šli spát. Ostatní ještě u ohýnku opékali marshmallow (díky Máro!) a zpívali s kytarou.
V noci byla zima a ráno hustá mlha. Čekala na nás jízda zručnosti se zatáčkou do Lužnice. Děti mezitím samy rozdělaly oheň a opékali kukuřici. Jesika se Šimonem si krátili čas přecházením uzoučké lávky přes Lužnici. Netrpělivě jsme čekali na vyhlášení. Nejlepší kupodivu nebyli ti nejrychlejší ze sobotního závodu. Na prvním místě se umístili Káťa s Erikem a hned v závěsu trio Halk, Hroch a Géďa. Třetí byl Aleš se Šimonem. Dort ale zbyl na všechny, tak jsme se na sluníčku vyhřívali a baštili dort. Pak už nezbylo než zabalit a odjet domů.
Fotky z Bobrtrophy si můžete prohlédnout zde
