Byli tu: Tonička, Vlče, Sam, Martin, Žofka, Gabík, Ezra, Limeta, Fanda, Ctibor, Matěj, Vávra, Fanda, Angrešt, Anička, Tonda, Prokop, Neda, Fanča, Maruška, Diviš, Filip, Milan, Vojta, Liška, Honza, Jakub, Myš, Fred, Doubravka, Ježek, Kuba, Mýval, Debbie, Téďa, Muffin, Káťa, Dan, Majda, Kubajs, Móňa, Géďa, Eliška, Tomáš, Marika, Patrik, Aleš, Pípáček, Péťa, Eda

Pátek
Sešli jsme sa na Čerňáku u nástupiště č. 7. a autobusem 900 jsme se vydali na cestu do Jablonce. V Jablonci jsme si počkali na linkový spoj do Janova, tedy ne všichni. Několik odvážlivců si zvolilo přímou pěší trasu. Ze zastávky v Janově jsme došli 1 km na chatu, kde jsme si honem zatopili v obou krbech i radiátory. Postupně pak dorazili i kmeňáci, největší radost nám udělali Káťa s Danem, přivezli z klubovny jídlo. Večer jsme si ještě zahráli sardel a pak už se děti postupně odebrali spát. Během večera také kmeňáci s pomocí dětí a vedoucích pod vedením Gédi připravili bramborový salát.

Sobota
Ráno jsme posnídali vánočku a tradičně nakrájeli i tu, ve které byl schovaný hrášek, který má nálezci přinést štěstí. Hrášků teda bylo asi víc, protože asi třetina nějaký našla. Po snídani jsme se vydali do lesa ozdobit stromeček jídlem pro lesní zvířátka. V pátek sice krásně nasněžilo, ale protože se oteplilo, tak už dopoledne byl sníh nechutně mokrý, a tento stav se jen zhoršoval. Stromeček jsme nicméně našli a ozdobili, poté jsme si ještě zazpívali pár koled. Blízko stromečku jsme se taky kochali skalním hřibem. Od stromečku se jedna skupinka vydala zpět do chaty vařit oběd a druhá ještě na rozhlednu Slovanku.
Po obědě, měli jsme těstoviny s červenou, a poledňáku jsme do pěti hodin dělali ozdoby na stromeček, hráli si venku, a nebo skládali navezené dřevo do sklepa, o což nás požádal správce. Taky jsme ze všech sil sušili oblečení, protože z výletu přišli všichni promočení.
Po páté jsme se vydali k blízkému potůčku pouštět skořápkové lodičky a po návratu jsme zasedli k večeři.
Po večeři skládající se ze salátu a řízku jsme zazpívali několik koled, možná víc, než by někteří netrpělivci byli rádi slyšeli, ale my hudebníci jsme si to užili. Pak konečně došlo na dárky, které roznesli vybraní Ježíškové. Mezi výraznými společnými dárky byl nový motivačkový zpěvník a sada vraních šípů. Poté každý strávil zbytek večera jak chtěl, dokud nebylo už tak pozdě, že musel jít spát.

Neděle
Ke snídani jsme skoro dojedli všechny vánočky a co jsme nedojedli, to jsme dojedli do oběda. Po snídani jsme si zůstali hrát uvnitř, protože skoro každý měl oblečení promočené, předešlý večer vypadly přímotopy a tak nestihlo vše uschnout. Oběd jsme měli brzký už ve 12, aby byl čas na úklid a cestu na zastávku. Tentokrát jsme šli 5 km, zato jsme pak nemuseli přestupovat. Poslední významnou událostí bylo, když nám řidič vynadal, že jedeme ze zastávky, kde jsme si ušpinili boty, když druhá je jen 400 m daleko. Trošku se uklidnil, když jsem ho přesvědčil, že jsem to opravdu nevěděl. Pak už jsme jen přetrpěli 1,5 hodinovou cestu do Prahy a na Černém mostě jsme se rozloučili.

Zapsal: Muffin

Fotky najdete na obvyklém místě tady

Byli tu:
Za vedoucí: Muff, Deborka, Téďa, Mýval, Ježek, Doubravka, Fred, Jakub, Milan, Honza, Liška, Vojta
Za děti: Filip, Diviš, Maruška, Fanča, Neda, Prokop, Baget, Fanda Č., Sam, Josí, Fanda V., Tóňa, Vlče, Viky, Angrešt, Gabík, Martin, Máťa, Matěj, Kryštof, Ctibor, Žofka, Ezra

V pátek jsme na Hlaváku nasedli na vlak a s jedním sotva stihnutým přestupem dojeli sem. Najedli jsme se a rozdělili se na herní skupinu venku a kytarohrací uvnitř V průběhu dorazila i druhá půlka. Potom jsme šli spát.
Ráno jsme v 8:00 vstali buzeni již nějakou dobu aktivními z nás. Po snídani jsme se rozdělili na skupinu perníčkářů a mečařů. Ani jedna strana se neobešla bez zranění. Mečaři měli trochu problém se dostat na louku, neb se v okolních lesích střílelo. Okolo jedné jsme se vrátili a během čekání na zpožděný oběd hráli na kytaru. Po obědě a poledňáku jsme se rozdělili potřetí, jedna skupina dále pekla, jiní se šli učit umění šermu s Téďou a ta třetí šla hrát lakros (a měli svítící tenisák). Po těchto zábavách jsme se již za tmy vrátili a hráli upíra s Téďou, a někteří z nás odcházeli na bojovku. Bojovka se protáhla i přes večeři a po ní vedoucí připravili ohromnou hromadu křupek na KŘUPKOVANOU, tedy závod v jezení křupek párátkem. Vyhrál Ježek (2. Angrešt, 3. Vojta). Nastala velká křupková žranice. Všichni, komplet přežraní křupkami, jsme se postupně vydali spát Ráno jsme se sbalili, nasnídali a pustili se do úklidových prací. Pak jsme se vydali zpět.

Zapsal: Jakub (Dle vyprávění Bageta a Fandy Č.)

viděli jste někdy fakt velkou hromadu křupek? Podívejte se na oddílovou Zoneramu na fotky z oddílového foťáku a od Lišky